Vedení města se rozhodlo pro rozsáhlou opravu morového sloupu na náměstí Palackého. Před plánovanou rekonstrukcí ho prozkoumají restaurátoři. V pondělí si památku převzali.

Historický skvost z pískovce v centru Poličky utrpěl nejen zubem času a povětrnostními vlivy, ale podepsali se na něm rovněž vandalové. Některé zdobné prvky upadly a jsou uložené v depozitáři. Několik částí patrně také nahradí repliky. „Oprava morového sloupu je nezbytná. Je důležité vše krok po kroku pečlivě připravit. Odborníci provedou restaurátorský průzkum. O to lepší bude konečný výsledek," uvedl David Junek, poličský historik umění.

Hranice životnosti

Studii zpracoval historik Vratislav Nejedlý. Morovými sloupy se zabývá a je autorem také knihy o nich. „Památka je v havarijním stavu. Kámen mariánského sloupu je na hranici životnosti," uvedl Vratislav Nejedlý. Během dlouhých let prošel tento monument několika opravami. „V každé době používali v dobré víře jiné chemické prostředky, které pískovci spíše uškodily, než pomohly," vysvětlil Vratislav Nejedlý.

Z historického hlediska patří sloup mezi významné stavby. „Přesně zapadá do náměstí, které modelově připomíná náměstí před katedrálou svatého Petra v Římě. Prostor před radnicí završují tři kamenosochařská díla, dvě kašny a monumentální sloup s bohatou sochařskou výzdobou," popisoval Vratislav Nejedlý.

Mravenčí práce

Z podrobného průzkumu vyplyne rozsah poškození i skryté závady. Úkolem odborníků je popsat stav jednotlivých částí sloupu. „Zmapujeme projevy poškození, budeme hledat i povrchové úpravy, nápisy, zlacení. Všechny poznatky později poslouží jako podklady pro restaurátory," vysvětlil Petr Gláser, který je restaurátorským průzkumem pověřený. Odborníci odeberou také vzorky, které prozkoumají v laboratoři. Ke slovu se dostanou také moderní přístroje včetně ultrazvuku. Lešení kolem památky ale stát nebude. Podle Petra Glásera většinu prací provedou z plošiny.

Unikát

Poličané pracovníky na náměstí uvidí nejdříve koncem června. Nejprve si musejí nastudovat veškeré podrobnosti z dokumentace. Mariánský sloup pochází z dílny sochaře Jiřího Františka Pacáka. Vybudoval ho v první polovině osmnáctého století. Měří dvaadvacet metrů.