Muzejníci spolupracují s gymnáziem a Sudetoněmeckou kanceláří v Praze. Společně dnes spouštějí projekt Hledání hvězdy Davidovy – zapomenuté osudy. Zmapovali osudy Židů ze Svitav. Cyklus besed doplní také výstava kreseb z Terezína a debata s Arnoštem Lustigem.

Od minulého roku je ve svitavském muzeu stálá expozice o židovství. „Když navštívil Svitavy Petr Pithart, tvrdil, že historie se nejlépe učí na příbězích. Získali jsme výstavu obrázků Helgy Weissové Hoškové. Jako malá dívka malovala život v koncentračním táboře. Válku přežila jen ona s maminkou. Její kresby se podařilo zachránit,“ uvedla Blanka Čuhelová, ředitelka Muzea a galerie ve Svitavách. Ženě je dnes osmdesát let a jezdí po celé republice a předává své zkušenosti a svědectví mladým.

I město Svitavy má svůj seznam lidí označených žlutou hvězdou. „V koncentračních táborech bylo zavražděno více než sto padesát místních Židů. Nezůstala žádná památka, zmizely náhrobky, jména a pozůstalí už nežijí. Vloni při vernisáži výstavy Hledání hvězdy Davidovy zazněl díky Radce Obloukové z gymnázia neúplný seznam umučených svitavských spoluobčanů,“ dodává Blanka Čuhelová. Svitavští získali některá jména, datum a místo poslední cesty. Šlo o koncetrační tábory v Malém Trostinci, Dachau, Lodži nebo Osvětimi.

V rámci cyklu zaměřeného na židovství lidé uvidí také filmy Schindlerův seznam, Obchod na Korze. Zájemci se zúčastní zájezdu do Osvětimi, Krakova a Wieliczky. Nebude chybět komponovaný pořad Hledání hvězdy Davidovy – zapomenuté osudy. Jedná se o představení souboru DoMa Radky obloukové, Jiřího Bečky a Lenky Fikejzové. Vystoupí s úryvky z terezínských deníků a dopisů dětí. Zazní také jména svitavských obětí holocaustu.

Program cyklu:

1.– 30. 4 Předsálí expozice Hledání hvězdy Davidovy

VÝSTAVA KRESEB HELGY WEISSOVÉ – HOŠKOVÉ Z TEREZÍNA
Výstavu dětských kreseb zapůjčil Památník Terezín

Čt 2. 4. v 19 hod. Divadlo Trám

DIVADLO KUFR - „ŽIDOVKA ANEB ŽONGLOVÁNÍ SE ŽIVOTEM“
Představení pohybového divadla pro dvě herečky a jednoho muzikanta ztvárňující netradičním způsobem osud židovské dívky v době 2. světové války.

Po - Pá 6. – 10. 4. ve 20 hod. Kinokavárna Galaxie

TÝDEN FILMU S TÉMATIKOU HOLOCAUSTU

6. Po 20:00 hodin

Musíme si pomáhat ČR 2000
Okupační tragikomedie. Dramatický příběh hrdiny proti své vůli. Odehrává se během posledních let
2. světové války na českém maloměstě. Černá komedie o hrdinech ze soucitu, slušných lidech i zrádcích,
o touze po životě i apatické pasivitě. Hrdinství i kolaborace se překrývají, a proto je nesnadné a nemožné vynášet kategorické soudy.
Režie: Jan Hřebejk 120 minut

7. Út 20:00 hodin

Ďáblova dílna Německo, Rakousko 2007
Berlín roku 1936. Původem ruský malíř je králem padělatelů a ve světě hazardu, sázek a lehkých žen se cítí jako ryba ve vodě… Život mu nastaví horší tvář…při vlně represí je zatčen a transportován do Mauthausenu… Když je po pěti letech přesunut do Sachsenhausenu, čeká už jen na to nejhorší… Život má pro něho ale ještě jedno překvapení…
Režie. Stefan Ruzowitzky titulky 98 minut

8. St 20:00 hodin

Sophiina volba USA, Jugoslávie 1982
Adaptace bestselleru Williama Styrona o hrůzách koncentračního tábora. Příběh polské katoličky, kterou v době 2. Světové války přistihli nacističtí vojáci s kontrabandem šunky…Je poslána do koncentračního tábora, kde přichází o obě děti…. I když válku přežije, odstěhuje se do New Yorku, je navždy poznamenaná… V hlavní roli: Meryl Streep – Oscar za hlavní roli!
Režie: Alan J. Pakula titulky 150 minut

9. Čt 20:00 hodin

Pianista GB, Francie, Německo, Polsko 2002
Příběh Wladyslawa Szpilmana, skvělého pianisty. Píše se rok 1939 a Polsko je napadeno německými vojsky, která přichází i do Varšavy. Okamžitě jsou uplatněny tvrdé restrikce vůči zdejší židovské komunitě. Szpilman a jeho rodina jsou donuceni podřídit se tvrdým pravidlům… V titulní roli: Adrien Brody – Oscar za hlavní roli!
Režie. Roman Polanski titulky 150 minut

10. Pá 20:00 hodin

Schindlerův seznam USA 1993
Bezesporu jeden z nejlepších filmů Stevena Spielberga, ale i celé historie světové kinematografie. Hlavní postava: Oscar Schindler – rodák ze Svitav – člen nacistické strany a neúspěšný průmyslník. Začíná válka, Oscar přichází do Polska, otvírá továrnu, kde zaměstnává židy. Přichází vystěhování do ghetta a posléze deportace do pracovního tábora. Schindler sepisuje seznam… Seznam 1100 lidí, kterým zachrání život…
Strhující příběh o zlu, ale i o dobru v nás lidech.
Režie: Steven Spielberg titulky 197 minut
Všechny filmy na DVD nosičích, vstup na všechny filmy dobrovolný

Út 14. 4. v 17 hod. Kinokavárna Galaxie

Projekce krátkého filmu režiséra Jana Němce Sousto, natočeného podle „lágrové“ povídky A. Lustiga.

BESEDA S ARNOŠTEM LUSTIGEM

Český spisovatel a publicista světového významu Arnošt Lustig (*1926) se zapsal do české i světové literatury zejména jako autor próz s židovskou tématikou a tématikou holocaustu.

Vyrůstal v rodině malého obchodníka, v roce 1941 byl z rasových důvodů vyloučen ze školy a o rok později byl poslán do Terezína. Prošel koncentračními tábory Osvětim a Buchenwald: V dubnu 1945 uprchl z transportu smrti a ukrýval se až do konce války v Praze. Následkem holocaustu přišel téměř o celou svoji rodinu, což jej hluboce poznamenalo, a tak se jeho díla už od prvních povídkových souborů zabývají právě tematikou Židů, holocaustu a druhé světové války.

Arnošt Lustig byl redaktorem Čs. rozhlasu, vedoucím kulturní rubriky týdeníku Mladý svět, pracoval na Barrandově jako scénárista Čs. filmu. Po srpnu 1968 emigroval přes Jugoslávii a Izrael do USA, kde se v roce 1970 usadil a kde na American University ve Washingtonu od roku 1973 přednášel film, literaturu a scénáristiku. Zde byl v roce 1978 jmenován profesorem. V současné době žije střídavě v USA a České republice, kde mj. působí jako čestný president společnosti Franze Kafky.

Arnošt Lustig patří k nejvýznamnějším českým spisovatelům, kteří dokázali oslovit celý svět. Jeho knihy (Démanty noci, Dita Saxová, Transport z ráje, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou a desítky dalších) vycházejí od počátku 60. let 20. století. Napsal scénář k celovečernímu filmu Zbyňka Brynycha Transport z Ráje, podílel se na tvorbě oscarového filmu Obchod na Korze.

FILM: OBCHOD NA KORZE Československo, 1965
Děj filmu se odehrává v období 2. světové války v malém městě Slovenského štátu. Stolař Tono Brtko přijme pod nátlakem své ženy a vlivného švagra arizační dekret na obchod staré paní Lautmannové. Tono předstírá, že obchod prosperuje a bývalé majitelce pomáhá. I v ten okamžik, kdy všichni Židé z města jsou předvoláni k transportu. Tono se paní Lautmannovou zpočátku snaží ukrývat, ale později ji přemlouvá, aby se sama přihlásila. Okolnosti dovedou Tona k hraniční životní situaci… V titulní roli: Ida Kamiňska, Jozef Kroner.
Režie Ján Kádár, Elmar Klos, 128 minut

Čt 16. 4. v 20 hod. Fabrika Svitavy

SMÍŠENÝ PĚVECKÝ SBOR KOS PEDAGOGICKÉ FAKULTY V LITOMYŠLI
ORATORIUM EVER SMILING LIBERTY

Oratorium zpracovává příběh Judy Makabejského, vůdce židovského povstání v roce 167 př.n.l., který se postavil do čela odporu proti násilnému pořečťování Židů. Juda spolu se svým vojskem nakonec v ozbrojeném střetu porazil vojska svého panovníka Antiocha, který se zhlédl v řeckém vzoru a v Jeruzalémě zakázal kult Hospodina i ostatní židovské předpisy.

So, Ne 18. – 19. 4.

ZÁJEZD DO OSVĚTIMI, KRAKOVA A WIELICZKY PRO VEŘEJNOST

Út, 21. 4. v 17 hod. MMG – expozice Hledání hvězdy Davidovy

PŘEDNÁŠKA
TOMAN BROD - BEZUZDNÉ ZLO. POKUS O REFLEXI NEJEN HISTORICKOU

Toman Brod se narodil v roce 1929 v Praze v rodině velkoobchodníka. Sám vzpomíná na krásné dětství, jež dramaticky přerušila válka. Transportem AAu z 27. července 1942 byli on a jeho nejbližší vyvezeni z Prahy do Terezína. Zůstali bez zavazadel a v děsivé nejistotě. Říká: „…my jsme byli čeští Židé, kteří měli vztah k české zemi…“ V Terezíně byli vychováván ve skautském duchu, chlapci dokonce vydávali svůj časopis Vedem. A utvářela je hudba a divadlo. Koncem roku 1943 pro Tomana Broda skončila terezínská mizérie a začala osvětimská apokalypsa. Rodinný tábor B2b… bezuzdné zlo – to je i téma přednášky člověka, který přošel Osvětimí, táborem v Gross Rosen, Märzbachtalu…

St, 22. 4. v 17 hod. MMG – expozice Hledání hvězdy Davidovy

PŘEDNÁŠKA

OLDŘICH STRÁNSKÝ – RODINNÝ TÁBOR V BIRKENAU
Předseda České rady obětí nacismu Oldřich Stránský (nar. 1921) napsal autobiografii s příznačným názvem Není spravedlnosti na zemi. Jeho přednáška je unikátní zpovědí člověka, který přežil nacistický tábor v Osvětimi a holocaust. Přes tragickou ztrátu svých nejbližších nezatrpkl, dokázal odpustit a významně se angažuje v česko-německém smíření. Přednáška bude doplněna projekcí dokumentárního filmu o táboře v Osvětimi.

Út, 28. 4. v 17 hod. MMG – expozice Hledání hvězdy Davidovy

PŘEDNÁŠKA
MARTA KOTTOVÁ – NESMÍME ZAPOMENOUT!

Marta Kottová je laureátkou medaile Za zásluhy o stát v oblasti výchovy, kterou jí udělil prezident republiky Václav Klaus dne 28. října 2008. Marta Kottová se narodila v roce 1929 a patří k obětem nacistické genocidy Židů. Přežila věznění v koncentračních táborech Terezín i Osvětim, kam byla jako dítě transportována nacisty k likvidaci. Tuto svou tragickou zkušenost se dlouhodobě snaží předávat současným generacím, především mládeži. Je místopředsedkyní historické skupiny Osvětim. Navštěvuje školy, vzpomínkové akce a všestranně se angažuje pro to, aby memento holocaustu nikdy nevymizelo z naší paměti.

St, 29. 4. v 17 hod. MMG – expozice Hledání hvězdy Davidovy

KOMPONOVANÝ POŘAD
HLEDÁNÍ HVĚZDY DAVIDOVY – ZAPOMENUTÉ OSUDY

Divadelní soubor DoMa, Radka Oblouková, Jiří Bečka, Lenka Fikejzová,
Ústřední melodie Johna Williamse z filmu Schindlerův seznam zahraje koncertní mistr Filharmonie v Hradci Králové Jiří Bečka za klavírního doprovodu Lenky Fikejzové. Úryvky z terezínských deníků a dopisů dětí přednesou členové Docela Malého divadla, v jejichž podání zazní i jména svitavských obětí holocaustu.

BESEDA S AKADEMICKOU MALÍŘKOU HELGOU WEISSOVOU- HOŠKOVOU

Helga Weissová-Hošková odjela s rodiči do Terezína jedním z prvních transportů v roce 1941 měsíc po svých dvanáctých narozeninách. Na přání svého otce zde začala malovat každodenní život v táboře. Její tatínek válku nepřežil, ona s maminkou ano. Po návratu dostudovala gymnázium a Vysokou školu umělecko-průmyslovou a začala se malováním zabývat profesionálně. Dnes, v osmdesáti letech jezdí po celém světě a podává nám, mladším svědectví o tom, co prožila, viděla a nakreslila. Bere to jako svoji povinnost vůči těm, kteří hrůznou válku nepřežili i jako závazek pro budoucnost. Abychom nikdy nezapomněli. Do Svitav přijede povídat o svém životě, o Terezíně a dalších lágrech, kterými prošla.