Poprvé se holky zapálené do fotbalu sešly na hřišti v Dolním Újezdu v roce 1969. „Byly jsme taková dobrá parta. Začínaly jsme hrát s žáky. Prvním zápasem byl Pohár Nového Svitavska, kde jsme byly druhé, stejně jako v Březinách. Pak se nás dalo dohromady více holek a pan Tobek nás přihlásil do soutěže,“ vzpomínala bývalá fotbalistka Eva Kuchtová.

Zemědělci na Litomyšlsku se připojili k celostátní protestní akci a vyjeli na hlavní tah I/35 s technikou a transparenty.
Zemědělci ve čtvrtek "zablokují" silnici I/35. Upozorní na české potraviny

Ta patří mezi újezdské hráčky, které s fotbalem ve vsi začínaly. „Bavilo mě to moc. Dodnes koukáme doma hodně na fotbal a ještě si zakopu občas s vnuky,“ dodala Kuchtová.

Nejdřív dostávaly rance

U zrodu újezdské kopané stála i Božena Vejrová, dcera prvního trenéra Josefa Tobka. „Táta začínal obnovovat fotbal v Dolním Újezdu. Daly jsme se pomalu dohromady holky z okolních vesnic. Ze začátku jsme dostávaly rance, ale byly jsme parádní parta. Trénoval nás můj táta, byl hodně zapálený do fotbalu,“ řekla Vejrová.

Újezdské družstvo hrálo nejprve krajskou soutěž a poté pokračovalo ve východočeské divizi. Zahrály si v Novém Městě nad Metují, Jilemnici, Ústí nad Orlicí, České Třebové nebo Úpici. Dařilo se jim a vozily ze zápasů výhry. Díky tomu se probojovaly do druhé ligy. „Hrály jsme ji dva roky. Nejdříve moravskou a pak českou,“ podotkla Vejrová.

O stavbě zoologické zahradě v Janově rozhodnou lidé v referendu. Foto: FB Zoo Janov
ANKETA: Souhlasíte s výstavbou soukromé zoo v Janově u Litomyšle? Hlasujte

Dostaly se i na Rudou hvězdu do Prahy a do dalších velkých měst. Široko daleko žádná vesnice neměla ženský fotbalový tým, jejich soupeřky byly jenom z měst. Ani příprava a tréninky nebyly snadné. Aby si hráčky „vydělaly“ na dopravu, chodily na brigádu do drůbežárny a za to pak mohly jet na zápas Škodou 1203.

„Vzpomínaly jsme na Láďu Nádvorníka, to byl náš řidič. Vždycky říkal, že holky zpívaly, když se prohrálo, i když se vyhrálo,“ smály se bývalé hráčky.

Muži měli přednost

Trénovaly jednou týdně, o víkendu měly zápasy. „To není jako teď. My jsme před zápasem přišly, nalajnovaly jsme si hřiště, pověsily sítě a po zápase jsme musely zase všechno uklidit. V kabinách tekla jenom studená voda. A navíc v zimě jsme trénovaly na hřišti venku ve sněhu, protože sokolovna byla obsazená mužskýma. Ti měli přednost,“ popisovala Vejrová.

Začátky pro dámy s kopačkami na nohách nebyly jednoduché. „Chlapi nás tady nemuseli. Nechtěli nám půjčovat dresy, protože jsme jim je vytahaly na prsou,“ smála se Zdeňka Heinischová.

Dětské centrum ve Svitavách pečuje o děti zdravotníků, když jsou ve službě.
Dětské centrum ve Svitavách hlídá děti sestřiček a lékařů. I v noci

Poslední zápas odehrály újezdské fotbalistky doma v roce 1974. V družstvu se od roku 1969 vystřídalo přes čtyřicet žen. Hráčky se ale postupně začaly vdávat a mít děti, což vedlo ke konci ženského fotbalu v Dolním Újezdu. I dnes se ale v chlapeckých týmech Újezdu dívky objevují. S kluky mohou hrát až do patnácti let, nyní fotbalový dres oblékají tři děvčata.