Příběhy zvířat bývají někdy neuvěřitelné. Fenka jezevčíka, která patří jedné ze zaměstnankyň Domu na půli cesty v Květné, se stala zachránkyní malého kůzlete. To se narodilo na statku organizace. Mládě bylo slabé. Navíc ve stáji prochladlo a nezbylo nic jiného, než jej vzít do tepla u kamen v budově. „Nakonec si kozičku vzala žena na noc domů,“ řekl zástupce vedoucího domova Stanislav Větrovský.

Malé kůzle mělo štěstí. „Fenka jezevčíka se o kůzle začala starat, čistit ho a masírovat. Stala se takovou jeho adoptivní matkou,“ popsal Stanislav Větrovský. Mládě postupně začalo pít mléko z láhve a zesílilo. Několikrát už bylo „na návštěvě“ i u své skutečné matky. „Báli jsme se, že pach psa bude kozu odrazovat. Ovšem nevypadá to, že by s tím měla nějaký problém. Už brzy jí malou kozičku vrátíme,“ uvedl Větrovský. Případy, kdy se zvíře postará o mládě jiného druhu, nejsou podle odborníků zase tak neobvyklé. „Fenka jezevčíka, kterou má můj kamarád, odchovala i sele nebo králíka. Znal jsem i pudla, který se postaral o srnčata. Podle mě dojde k falešné březosti a zvíře najednou chce pečovat o cizí mláďata,“ vysvětlil Josef Zelený ze záchranné stanice ve Vendolí.

V Domě na půli cesty v Květné, kde se příběh fenky a kůzlete odehrál, žijí mladí lidé mezi osmnácti a dvaceti šesti lety po odchodu z dětských domovů nebo výchovných či ústavních zařízeních. Kromě malého hospodářství se musejí postarat také o běžný chod domu. Chov zvířat a práce na zahradě napomáhají jejich terapii a získání pracovních návyků.

(ik, čtk)