Desítky nutrií žijí na březích řeky Loučné v Litomyšli. Město s nimi bojuje už léta a pravidelně platí odchyt přemnožených hlodavců. Fígl jak na nutrie, už má Martin Lainz ze Žamberku, který je odchytává po celé republice, vypilovaný. Do řeky hodí velkou síť a čeká až na ni připlují nutrie, které láká na rozdrobený rohlík. Pak je vytáhne ven a za ocas přenese do připravené klece.

„Má ostré zuby, kdybych vzal nutrii jinak, pokouše mě. Klidně ukousne prst,“ vysvětluje deratizátor Martin Lainz. Nutrie se množí neuvěřitelně rychle. „Mají dvakrát za rok po osmi mláďatech. Chovatel mi řekl, že doma se mu jich nikdy osm nenarodilo. Tady jsou ale dobře živené a mají velký prostor,“ dodává Lainz.

Policie se zaměřila na váhu aut na silnici I/35.
Policie vážila u Svitav auta. Kontrolou neprošlo žádné, všechna byla přetížená

V Litomyšli začali s odchyty nutrií v roce 2016, kdy se jich v Loučné objevilo už podezřele moc. Odchyty zopakovali ještě v roce 2017, 2019, 2021 a 2022. Kde se ve městě vzaly, nikdo neví. „Nutrie nenápadně škodí v březích podél vodních toků. U nás konkrétně na Loučné. V podzemí vytváří labyrint cest, desítky kilometrů dlouhý. Na první pohled zpočátku škody nejsou vidět. Okousávají kořeny stromů a ty pak ztrácí schopnost nasávat vodu, živiny a odumírají. Jsou také náchylné k vývratům,“ popisuje Jana Foltová z odboru místního a silničního hospodářství litomyšlské radnice, proč jsou nutrie ve městě nežádoucí.

Někteří lidé však považují nutrie za krásná zvířata, mazlíčky a bohatě je u Loučné krmí. Na jednom místě poblíž supermarketu Albert je dokonce na břehu kupka ječmene. Na ní je běžné vidět i několik vypasených nutrií, jak se vesele krmí.

Nová vizualizace dálnice D35 Litomyšl - Janov po 1. memorandu (úprava trasy u Kornic)
Na trase D35 kolem Litomyšle začne za tři týdny záchranný archeologický průzkum

„Pro veřejnost se kolonie nutrií jeví jako roztomilí živočichové, které je zapotřebí podporovat. Krmí je obilím, odřezky zeleniny, listovou zeleninou, svačinami, rozmáčenými rohlíky a nejlépe z ruky. Občané si ale neuvědomují nebezpečí kousnutí a přenosu vážných infekčních nemocí, jako je krysí žloutenka, salmonela a další choroby. Nutrie jsou také hostiteli cizopasníků,“ doplňuje Foltová.

Nutrie je nepůvodní druh, v české přírodě nemá přirozeného predátora, proto se rychle množí. Samičky mají mláďata několikrát do roka, v jednom vrhu pět až šest potomků. Pokud se množí nekontrolovaně, mohou vytlačit domácích druhy volně žijících živočichů. Nutrie si vyhrabávají nory s dlouhými chodbami, což narušuje stabilitu břehů a poškozuje kořeny břehových porostů. Rychleji se tak sesouvají břehy a hrozí pád stromů.
Hlodavci také šíří nemoci, které jsou člověku nebezpečné, salmonelu, tularemii a leptospirózu, známou jako krysí horečku. Po krmení nutrií často zůstává na březích mnoho zbytků potravy, kterou pojídají potkani.

To, že si lidé nutrie v Litomyšli oblíbili, je znát i z reakcí kolemjdoucích. „Nebudete je, doufám, zabíjet. Jsou to krásná zvířata,“ podotýká mladá žena s dítětem, když okukují odchycené nutrie v klecích. Jiní však mají jasno, že nutrií je u řeky už moc. „Večer chodí pro žrádlo do kontejnerů u obchodu. Hrozný, kolik jich tady je,“ vrtí hlavou starší muž.

Nutrie je v Česku považována na škůdce a její odlov je legální. „Myslivci je mohou i zastřelit na nehonebních pozemcích. Je to invazivní druh, který tady nemá co dělat, akorát lidi to moc nechápou,“ povzdechne si Lainz. Během necelých dvou hodin skončilo v jeho klecích patnáct nutrií, některé jsou pořádně vypasené a deratizátor odhaduje jejich váhu na pět kilo. Odchycená zvířata putují z Litomyšle k chovateli do Žamberku. „Vymění si samce v chovu a nutrie se dnes chová hlavně na maso. Je to takový lepší králík,“ uzavírá Lainz. K řece Loučné se ještě brzy vrátí, nutrií je tady ještě dost. Při odjezdu se pětice hlodavců krmí v klidu nasypaným obilím na břehu, další plavou opodál.

Nutrie pochází z Jižní Ameriky, chová se pro dietní maso a kožešinu. Zvířata kolem Loučné patrně před lety unikla chovatelům nebo je tam někdo záměrně vypustil. Jejich rozmnožení pak bylo jen otázkou času.

Zdroj: Deník/ Iveta Nádvorníková