VYBRAT REGION
Zavřít mapu

FOTO: Lidé zachrání před smrtí tisíce žab a čolků

Hradec nad Svitavou – Ochránci přírody zachrání ročně tisíce obojživelníků. Pomáhají žábám a čolkům v jejich migraci do rybníků.

12.4.2011
SDÍLEJ:

Migrace obojživelníků. Ochránci přírody a mnoho dalších nadšenců pomáhá při přesunu žab a čolků do rybníku u Hradce nad Svitavou. Zachrání tak tisíce obojživelníků. Mezi nimi jsou i vzácné druhy, které by jinak skončily pod koly aut. Foto: Deník/Květa Korbářová

Úsek od dolní části Hradce nad Svitavou směrem na Radiměř je známý tím, že se tu hojně vyskytuje několik druhů obojživelníků. V těchto dnech se přes silnici stěhují ze svého zimoviště v lese do rybníka. „Obojživelníci tráví část svého života na souši, kde přezimují. Pro rozmnožování využívají vodu, tedy rybníky nebo tůňky,“ vysvětloval Jakub Vrána, ochránce přírody ze Svitav.

Mnoho žab v minulých letech při hledání cesty k vodě skončilo pod koly aut. V posledních letech se situace změnila. Ochránci podél silnice instalovali zábrany. Žáby a čolky k rybníku přenášejí. „Vloni jsme zachránili čtyři tisíce obojživelníků. Hojně se tu vyskytuje ropucha obecná, běžně skokan hnědý. Také tu jsou tři nejvzácnější druhy: blatnice skvrnitá, kuňka obecná a čolek velký,“ řekl student biologie. Na přenášení se podílejí více než dvě desítky lidí.

Podél silnice u Hradce nad Svitavou připravili ochránci zábrany se sběrnými kbelíky. Žáby tak nemohou přes silnici. Při jejich přesunu do rybníku by jich moc nepřežilo.

Na projektu se letos podílí třiadvacet lidí, a to nejen z řad svazu ochránců přírody. „Zapojili se studenti svitavského gymnázia, ale i místní obyvatelé,“ řekl Jakub Vrána. Na přenášení žab a čolků mají služby. „Obojživelníky přenášíme dvakrát denně. Když je hlavní tah ropuchy obecné, tak i třikrát,“ vysvětlil student biologie. Každá hlídka překontroluje všechny kbelíky za zábranami. Vybere z nich žáby a donese je k rybníku.

Tisíce přežijí

Organizátoři záchranné akce si vedou přesné statistiky. S přenášením obojživelníků začali již v roce 2007. „Od té doby jsme každý rok zachránili dva a půl tisíce obojživelníků. Minulý rok to byly už čtyři tisíce. Je to tedy důkaz, že práce má smysl,“ podotkl Jakub Vrána. Občas si nějaká žába najde cestu k vodě mimo hrazení a do rybníku se již nedostane. Podle Vrány jsou počty na silnici uhynulých obojživelníků do dvou procent z celkového počtu přenesených.
Nejběžnějším druhem, kterého ochránci v lokalitě u Hradce nad Svitavou přenesou, je ropucha obecná. Tam se čísla pohybují řádově v tisících kusů. Častým bývá také skokan hnědý, ale letos se ještě neobjevil. V lokalitě se vyskytují také tři nejvzácnější živočišné druhy. „Blatnice skrvnitá je vzácná, ještě stále na ni čekáme. Perfektní je výskyt dalších dvou vzácných druhů. Kuňka obecná, kterou většinou máme po několika kusech, se letos objevila v šedesáti pěti případech. Podobně je na tom také čolek velký,“ uvedl mladý biolog.

Zda bude letošní rok pro vývoj žab příznivý, si student českobudějovické vysoké školy netroufá odhadnout. Jedno je však jisté, organizováním přenosů obojživelníků se jejich stavy upravily. Letos už ochránci přenesli na jeden tisíc pět set kusů obojživelníků. Období transferu živočichů je poměrně dlouhé. Trvá od počátku března do poloviny května.

V okrese je toto místo jediné, kde se ochránci aktivně podílí na záchraně vzácných druhů. Podobné akce probíhají i jinde v republice.

Autor: Květuše Korbářová

12.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Nymburku podlehli, ale vzdorovali mu odvážně

Ilustrační foto.

Veteráni si na okruhu v Cihelně rozdělovali mistrovské medaile

Jisté play off? Zatím pro jednoho

Svitavsko – Ohlédnutí za základní částí krajské ligy hokejistů. Moravská Třebová prvních dvacet duelů sezony zvládla velmi dobře a má jasné play off, naopak Litomyšl a Polička zamířily do skupiny B, což je hlavně v případě prvního jmenovaného mužstva nepříjemným zjištěním.

AUTOMIX.CZ

Víte, co je černý led? Poradíme, jak ho poznat a jak se s ním vypořádat

Ze všech zimních nástrah na motoristy (a vlastně obecně na všechny), je jednou z nejhorších takzvaný „černý led“. Ten je totiž skoro nerozpoznatelný, ale strašlivě kluzký, což může způsobit velkou spoustu nemilých situací. Znáte taková ta videa, kdy se auta se zabržděnými koly nekontrolovaně kloužou jako saně? Tak přesně to umí černý led.

Poslední zvonky k dispozici

Litomyšl – Při příležitosti návratu zvonů do piaristického chrámu v Litomyšli nechalo město vyrobit repliku jednoho z nich. Jednalo se o zvon Panna Marie.

V Třebařově se zpívalo u mlýna a akvaduktu

Třebařov – Akce Česko zpívá koledy proběhla letos v obci poprvé, ale rovnou se zařadila mezi aspiranty na zápis do knihy rekordů jako jedno z nejunikátnějších míst. Zatímco většinou se zpívalo u vánočních stromů na náměstích a návsích, v Třebařově se sešli u jednoho z nejstarších mlýnů na našem území. A jen pár metrů odtud se nachází další historický unikát – nejstarší akvadukt v Česku.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT