Na netradiční kurzy dorazily desítky lidí z celé České republiky. Výjimkou nebyli ani zahraniční hosté. „Někdo přijel na tuto konkrétní akci, ale dorazili i turisté, kteří hledali zábavu na neděli. Chodili jednotlivci i celé rodiny. Stalo se nám, že rodiče přišli doprovodit děti a nakonec se také zapojili do tvoření," řekla pracovnice muzea Hana Klimešová. Ta také poznamenala, že lidí z Litomyšle byla zhruba jedna třetina.
Vyrobit si vlastní sgrafito chtěla i Ivana Brázdová z Chrudimi. Přijela do Litomyšle dokonce dvakrát. „Mám ráda ruční práce. Zámek je úžasný. Nikdy jsem to nezkoušela a přišlo mi to zajímavé," odůvodnila svoji účast Ivana Brázdová. Poprvé vzala na kurzy svoji dospělou dceru a podruhé svoji kamarádku s maminkou. „Udělaly jsme si holčičí odpoledne," dodala s úsměvem. Jako námět pro své sgrafito si vybrala motiv kočky, který je na litomyšlském zámku.
Originální výrobky
Podle fotek skutečných sgrafit pracovala většina účastníků kurzu. Našli se i tací, kteří vytvářeli naprosté originály. Tento postup zvolila Klára Schánělová. „Mám ráda hudbu a tanec. Jako motiv jsem tedy vyrobil vlastní tepovou křivku, do které jsem zakomponovala houslový klíč," popsala svůj výtvor slečna z Vysokého Mýta.
Jaký vzor utkvěl v paměti restaurátorovi a zároveň lektorovi kurzů Davidu Zemanovi? „Zaujalo mě sgrafito, na kterém bylo číslo popisné, které si dotyčný pověsil na dům," prozradil David Zeman. Ten také popsal techniku, jakou sgrafita v litomyšlském muzeu vznikala. „Klasické se dělalo z malty. My jsme však použili sádrovou techniku, která byla populární v devatenáctém století v interiérech," vysvětlil restaurátor.
Během dvou hodin strávených v muzeu si spokojení účastníci kurzů odnášeli hotové výrobky s účastnickým certifikátem a hlavně dobrým pocitem. Podle organizátorů se nenašel nikdo, kdo by byl se svým dílem nespokojený.
