Pořádné oblečení a boty, baťůžek se svačinou a pitím na zádech. Přesně tak jsou vybavení kluci a holky na pobyt v lesní školce. V Kukli totiž právě jedna taková působí. Rodiče jsou nadšení, že jejich ratolesti mohou spoustu času trávit venku. „Lesní školka pro mě znamená pobyt v přírodě, celoročně, celý den, i když prší. Je to pro mě vždycky úžasný zážitek a nabití energie z přírody," svěřila se Olga Šánová ze Svitav.

Běžná mateřská škola podle ní splňuje to, co se od ní očekává. „Má všechny věci pro výchovu a vzdělávání dětí. Ale lesní školka je způsob předškolního vzdělávání, které má tu výhodu, že děti mohou volně zažívat svůj pohyb v přírodě. Setkávají se s ní, vytváří si s ní nějaký vztah. Pro nás je důležité, aby děti vstupovaly do přírody a byly s ní v kontaktu celý den, aby se s ní sžily," popisovala maminka. Uvědomuje si, až budou její děti velké, budou mít přírodu rády, budou do ní chodit, ale také ji chránit.
„Naše představa je, aby příroda byla náš kamarád, partner. Děti se naučí, jak se v ní mají chovat, jak si mají hrát, budou vědět, že tam žijí tvorové, které je potřeba také chránit. To je možné jen díky tomu, že jsou celý den v přírodě," řekla Olga Šánová.

Lesní školku, respektive Lesní klub pro děti Brlenka využívá několik rodičů s dětmi. Nemusejí do ní chodit každý den. Mohou si třeba vybrat podle toho, jaký program má naplánovaný, případně kombinovat s běžnou mateřinkou.

Předškolní zařízení s pobytem v přírodě

Rozhodující je vždy pobyt v přírodě, který dětem prospívá. „V podstatě se snažíme co nejvíc času trávit venku za jakéhokoliv počasí, na jaře, v létě, na podzim, v zimě, když svítí slunko, prší nebo sněží a mrzne. Samozřejmě, že se přizpůsobujeme potřebám dětí. Není to tak, že když mrzne, tak jsme celý den venku a dětem je zima. To ne. Nevidíme ale opravdu problém jít ven za jakéhokoliv počasí," vysvětlila Světlana Macková, zakladatelka lesního klubu pro děti. Základem je, aby byly děti dobře oblečené. „Potom jim nic nechybí, nebrání jim nic v tom, aby si to venku užily, i když prší nebo je zima," uvedla Světlana Macková.

Lesní klub v Kukli by měl být komunitní školkou. „Chceme, aby byla utvářená nejen učiteli a dětmi, ale hlavně i rodiči. Naše představa je taková, abychom zázemí, které tu máme, budovali společně. Chceme rodičům vycházet vstříc, spolupracovat s nimi," poznamenala zakladatelka lesního klubu.

Lesní školky jsou hlavně o vztahu dětí k přírodě. Důležitou informací pro rodiče ale také je, že děti, které často a v každém počasí pobývají venku, netrpí tolik nemocemi, protože se vlastně otužují. „Jsou také motoricky velmi zdatné, šikovné, protože terén v přírodě je členitý a rozmanitý. Běžně pak zvládají věci, které městské děti nedokážou," zdůraznila Světlana Macková.

Děti získávají vztah k místnímu prostředí, zažívají procesy v přírodě na vlastní kůži. „Neukazujeme jim obrázky a nevyprávíme jim, že je někde mraveniště a co to je. Stojíme s dětmi přímo u mraveniště a říkáme si, tak tohle je mraveniště, podívej, co mravenci dělají. Na vlastní oči tak vidí, zjistí, že když je mravenec štípne, že to bolí," upřesnila zakladatelka lesní školky. Kluci a holky podle ní mají k přírodě blíž, mají k ní jiný, citlivější vztah, i celkově ke krajině.

„To závisí na enviromentální a ekologické výchově, kterou se snažíme do našeho programu taky zařadit. Děti se pak snaží o prostředí, ve které vyrůstají, pečovat. Věříme, že když tyto myšlenky vštěpujeme dětem předškolních, což je pro rozvoj nejvýznamnější období, zakotví v nich. Říká se, že co se děti naučí do šesti let, to je základ, na kterém osobnost stojí a dál staví. Souvisí to také s návratem k přírodě se smyslu, jak to měli naši předci. V dnešní době s ní spíš pracujeme jako s kulisou. Chodíme ji obdivovat, na procházky se psem, ale vlastně hrozně málo o přírodě víme," zhodnotila Světlana Macková.

Jsou lesní školky ohrožené?

Zákonodárcům se nelíbí, že lesní školky tím, že fungují v přírodě, nejsou schopné splnit hygienické standardy jako klasická školka. Do poslanecké sněmovny se vrátil zákon ze senátu o dětských skupinách, který nařizuje povinnost komukoliv, kdo se pravidelně stará a pečuje o dítě, což jsou i lesní školky. Měly by se zaregistrovat a splnit dané podmínky. Jednou z nich je i hygiena.

„Lesní školky nemají šanci se do toho napasovat. V republice jich je asi sto deset, z nich by mohlo podmínky splňovat pět až deset. Pokud by zákon prošel, znamenalo by to, že činnost lesních školek by byla nelegální. A to je trochu paradox. Zákon o dětských skupinách vznikl z popudu ministerstva práce a sociálních věcí. Uvědomilo si, že ve školkách není dostatek míst pro všechny děti a že rodiče nemají rovnoprávnou šanci děti umístit," řekla Světlana Macková.

Někteří rodiče nemají peníze na to, aby si zaplatili chůvu. Pomoci by měl tento zákon, protože lesní školky místa poskytují také. „Asociace lesních školek usiluje o to, aby byl zákon schválený. Chce ho ale pozměnit tak, aby nebyl povinný. Aby se tedy registroval a využíval výhody jen ten, kdo chce. Kdo by se nezaregistroval, měl by cestu složitější, ale mohl by fungovat dál," dodala zakladatelka Světlana Macková.

Do lesní školky přibývá rodičů s dětmi, kterým se princip líbí. Jednou z nich je také Květa Holendová z Litomyšle. „Myslím si, že pobyt venku v běžné školce dětem chybí. Sice chodí na procházky, ale tady budou venku déle," uvedla maminka. Předpokládá, že pobyt v lesní školce bude svobodnější než v mateřince. „V klasické školce bývá pětadvacet dětí a učitelky nemají na každé tolik času. Zapojili jsme se hlavně kvůli synovi. Má má pět a půl roku a je trochu akčnější. S dcerkou jsou na sebe vázaní, tak jim určitě nebude vadit, že sem budou chodit oba," řekla maminka. Je přesvědčená, že staršího Péťu bude lesní školka bavit.