„Nejvíce rizikové jsou listnaté a smíšené lesy, zejména pak mýtiny s vyšší trávou. Počítat s klíšťaty je však třeba i v městských parcích a na zahradách,“ sdělil Pardubickému deníku lékař Pavel Slezák ze Zdravotního ústavu se sídlem v Pardubicích.

Infikovaných klíšťat je do 20 procent


Klíšťata mohou na člověka přenést řadu chorob. Nejznámější z nich je klíšťová encefalitida, způsobující dokonce smrt, nebo borrelióza.
Klíšťata nepadají ze stromů, nýbrž čekají na svou kořist přichyceny ve trávě. „Sliny mohou obsahovat původce nákazy, proto délka přisátí klíštěte úměrně zvyšuje pravděpodobnost přenosu nákazy,“ řekl Pavel Slezák.
Na lidském těle jsou nejvíce ohrožena teplá místa s měkkou kůží, nejčastěji krk, břicho, ale i nohy, ruce a hlava.
V žádném případě ale neplatí, že přisátí klíštěte automaticky znamená nakažení našeho organismu. „Statistiky uvádějí počet infikovaných klíšťat do dvaceti procent. Například borrelióza se nachází u méně než deseti procent klíšťat,“ dodal Slezák.

Svitavsko: jedno z ohnisek nákazy


Existují ovšem oblasti, tzv. přírodní ohniska nákazy, v nichž může promořenost výrazně stoupnout. V Pardubickém kraji to je podle sdělení jedné z pracovnic protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Pardubického kraje oblast Chrudimska, zvláště Křižanovice, a Seč s okolím. Dále se jedná o okolí Heřmanova Městce, Budislavi a Ústí nad Orlicí. Větší výskyt onemocnění prostřednictvím klíšťové nákazy pak byl v minulých letech patrný také na Holicku.
Z vyjádření stejné pracovnice, která si ovšem nepřála uvést své jméno, dále vyplývá, že v letošním roce nebyl na území pardubického okresu zatím zaznamenán žádný případ nákazy klíštětem. „Jediný případ je nyní ve Svitavách, ale dosud není jasné, kde se dotyčná osoba nakazila,“ uvedla pracovnice protiepidemického odboru.

Vakcína je jen jedna


Jakým způsobem se tedy krvechtivým klíšťatům ubránit, když očkování existuje pouze proti klíšťové encefalitidě?
„Vyhýbejte se místům s největším výskytem klíšťat nebo pohyb v takové oblasti omezte na dobu s jejich nejmenší aktivitou. Relativně bezpečné období je zima a suché léto. Nejrizikovější je jaro a podzim.
Používejte mechanickou ochranu před přisátím. Ochrání oděv dobře zakrývající nohy i ruce a pevná obuv. Oděv by měl být světlý, na něm je zachycený hmyz dobře patrný a může být odstraněn.
Správně a účinně používejte repelenty. Pro krátký pobyt je lze aplikovat přímo na kůži. Při delším pobytu je lepší jimi impregnovat oděv. Používejte insekticidy.
Po návratu z lesa se důkladně prohlédněte a přisáté klíště odstraňte. Nikdy se klíštěte nedotýkejte rukou, ale viklavými pohyby jej odstraňte pinzetou. Místo vpichu včas dezinfikujte. A konečně, bedlivě sledujte svůj zdravotní stav. Objeví–li se velká zarudlá skvrna v místě přisátí klíštěte, navštivte lékaře,“ poradil lékař Pavel Slezák.
Nemocemi, která klíšťata přenášejí, mohou onemocnět i chovatelé psů. Tedy v případě, že se klíště do jejich čtyřnohých miláčků zakousne.
„Nyní je období, kdy se psi mohou klíšťovou encefalitidou a borreliózou, ostatně stejně jako lidé, nakazit. Člověk ale nemoc od psa nedostane, nakazí se tím, že přijde do přímého styku s klíštětem, které se do pejska zakouslo. V těchto případech je nutné se přímému kontaktu vyhnout a klíště odstranit třeba speciálním háčkem, který je běžně k dostání třeba i na veterinárních stanicích,“ řekl Pardubickému deníku holický veterinární lékař Petr Sedlák.