Zpracováno za využití tiskové zprávy Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik.

"Česká republika se zatím nenaučila dostatečně vnímat silné stránky svých periferií. V souvislosti s těmito oblastmi sice platí, že tam lidé mají hlouběji do kapsy a jejich sociální a ekonomická situace je tíživá, to ale zároveň neznamená, že by se jim žilo špatně. Periferie často dovedou vykompenzovat ekonomické problémy jinak. Obecné povědomí o nízké kvalitě života je zavádějící," upozorňuje sociolog Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR Josef Bernard.

„Bydlení v periferiích se nepropisuje negativně do životní spokojenosti, přestože tam žije nesporně více chudých lidí,“ uvedl Bernard. Příkladem je podle něho Jeseník. Nejmladší okresní město má oproti jiným regionům výrazně vyšší míru nezaměstnanosti, s kvalitou života jsou ale místní spokojeni.

Právě Jeseník má podle výzkumu projektu Obce v datech výslednou známku v kvalitě života 2,7, stejně jako Králíky. Připomeňme, že nejlépe z Česka podle metodiky výzkumu dopadly Říčany u Prahy (10 bodů), nejhůře jsou na tom městečka na severu Čech a na Ostravsku (Karviná 0,0, Orlová 0,1, Most 0,9 bodů). To, podle čeho byla výzkumem Obce v datech kvalita života v daných městech hodnocena, najdete na případě Králík zde.

Podobné výhrady panují i vůči dalším výzkumům, které pracují jen s kvantitaitvními (číselnými) ukazateli - například projekt Místo pro život. Ten se nezaměřuje na jednotlivé obce, ale na srovnání krajů. Podívejte se na jeho metodiku - zde.

Starosta Králík Kubín se proti takovému hodnocení ohradil. I on poznamenal, že nízká hodnocení v podobných průzkumech jsou logickým dědictvím obcí na perifériích či v bývalých Sudetech. Nemusí být však vůbec vypovídající. S tím souhlasí i většina čtenářů v anketě Deníku, kterou přikládáme pod článkem.

O krajských výsledcích výzkumu Obce v datech:

Litomyšlské náměstí. Ilustrační foto.
Nejlépe se v kraji žije v Litomyšli a Žamberku, propadly naopak Králíky

Podobně se ohradil i David Šimek, starosta Svitav, které v žebříčku Obce v datech rovněž moc neobstály, dostaly 3,3 bodu. 

"Kritikům samospráv, kteří jsou schopni přečíst jen výslednou příčku, tento průzkum nabízí jistě zajímavý podklad pro okopávání kotníků.Pokud se ale více začteme do způsobu hodnocení, pochopíme, že si tím společnost Deloitte spíš vytváří pole pro komerční vypracování analýzy pro danou obec. Jelikož tento projekt financuje EU a Ministerstvo průmyslu a obchodu, rozhodl jsem se písemně interpelovat pana ministra Síkelu. Zajímá mě, k čemu tento průzkum státu vůbec slouží a kolik peněz bylo za tento kompot z klobouku vytažených dat vynaloženo. Až odpověď dostanu, rád se pochlubím," uvedl Šimek.

Ke svému vyjádření dokonce přiložil fotokoláž s popisem Obce v datech - marketingový podvod?

I podle sociologa Bernarda periferie přes všechna známá negativa, jako je nízká porodnost, vzdělání, platy a obecně vyšší míra chudoby, nabízejí svým obyvatelům šanci prožít zdravý a spokojený život. „Je to život, ve kterém se lidé mohou cítit úspěšní. Musíme ale trochu změnit diskurz a naučit se vnímat silné stránky periferií. I tím vytváříme podmínky, ve kterých tito lidé žijí. V české veřejné debatě se periferní regiony často objevují stále jako jakýsi Mordor České republiky, ve kterém se sbíhají všechna zla české společnosti,“ uvedl Bernard s tím, že jde o přehnaný obrázek.

Proti podobným výzkumům kvality života v obcích, založených na zprůměrování číselných ukazatelů, se ohradila i Česká geografická společnost - ZDE

„Silně se debatuje o tom, že česká společnost je rozdělená, polarizovaná v mnoha směrech. Druhým dechem říkáme, že naše země je rozdělená i prostorově. Existuje jakési druhé Česko, místa s nízkou kvalitou života, aniž bychom řekli, co ta kvalita je. Je spousta věcí, které determinují životní spokojenost. Objektivní znevýhodnění není vždy doprovázené subjektivními pocity. Jinými slovy – lidé žijící v chudých regionech to zároveň nemusí prožívat negativně,“ uvedl Bernard.

Z průzkumů veřejných mínění podle něj přitom trochu paradoxně vyplývá, že lidé na periferiích jsou v průměru dokonce nepatrně šťastnější než ti, co žijí ve velkých městech.

 „Geografické rozdíly v životní spokojenosti jsou nepatrné, a ne vždy takové, jak bychom očekávali. Překvapivě nejméně spokojených lidí žije v prosperujících městech. Platí to jak mezi mladými, tak mezi seniory. Bydlení v periferiích se tedy nijak negativně nepropisuje do životní spokojenosti lidí, a to přesto, že v periferiích žije objektivně více chudých lidí,“ dodal Bernard.

Také zdravotní charakteristiky jsou obdobné. Češi v 61 procentech své zdraví vnímají jako dobré, rozdíly mezi periferiemi a velkými městy jsou v tomto smyslu minimální.