Kraj to nyní řekl jasně: je potřeba zrušit řadu malých vesnických základních škol, do kterých chodí málo dětí a jsou hluboce ztrátové.

Ale hned na to připustil: bohužel však nemáme páky, jak toho docílit. Zřizovateli základních škol jsou totiž obce a města a kraj do jejich rozhodování nemá co mluvit.

Vyšší výplaty?

„V základním školství přetrvává trend vysokého počtu výjimek z minimálního počtu dětí ve třídách. V praxi to znamená nutnost redukce počtu základních škol v horizontu několika příštích let,“ uvedla krajská radní odpovědná za školství Marie Málková.

„Pardubický kraj je krajem s vůbec největším počtem výjimek z předepsaného minimálního počtu žáků. Tyto malé, finančně velmi náročné školy pak v důsledku odčerpávají peníze těm ostatním,“ dodala.

Kraj ale funguje vůči obcím pouze jako pošťák, který jim přeposílá na školy peníze od státu. Nemá nejmenší páky je jakkoliv přesouvat ze školy na školu. Státní tabulky jsou dané: peníze putují za žáky. Jinými slovy, kolik má která škola žáků, tolik také dostane peněz.

„Kdyby ovšem bylo – zvláště těch malých – škol méně, jejich zaměstnanci by si přišli ze stejného balíku peněz logicky na mnohem vyšší výplaty. Jenže naše páky, jak obce přimět k jejich slučování, jsou opravdu chabé. Zbývají nám jen morální apely. Jenže kterýpak starosta si vezme na triko, že to byl právě on, za něhož byla ve vesnici zrušena škola?,“ posteskl si vedoucí odboru školství krajského úřadu Karel Peška.