Radní v Litomyšli se nyní obávají, že by mohlo město přijít o některá oddělení. Strach mají také o zdejší porodnici.

Zastupitelům Litomyšle se nelíbí, že některý z oborů by měla nemocnice předat jinému zdravotnickému zařízení v okolí. „Otázkou je, jak to bude s porodnicí. Neumíme si představit, že by se v Litomyšli nerodily děti. Jsme situací znepokojeni, a proto zasíláme na Pardubický kraj dopis s tím, že trváme na zachování současného rozsahu zdravotnické péče v Litomyšlské nemocnici. Nechceme, aby byly některé obory z místní nemocnice předány do jiných měst,” sdělil starosta Michal Kortyš. Dodává však, že si uvědomuje, že nemocnice je krajská akciová společnost a město tedy nemá v tomto případě žádnou rozhodovací pravomoc.

Karty v ruce má nyní ministerstvo zdravotnictví a Pardubický kraj. „Pokud ministerstvo změní pravidla hry a my je nesplníme, tak to bude jasné,” podotkl Adrián Nemšovský, mluvčí Litomyšlské nemocnice. Pokud tedy ministerstvo řekne, že požaduje, aby porodnice měla nejméně osm set porodů, bude ta litomyšlská v ohrožení. „Na to nedosáhneme. Ročně se tu narodí okolo šesti set dětí. Na osm set nedosáhnou ani Svitavy. Bude záležet na kraji, který bude muset říci, která porodnice půjde z kola ven. Poslechneme zřizovatele. Rozhodnou o nás úředníci a politici,” uvedl Libor Vylíčil, ředitel Litomyšlské nemocnice. Doufá ale, že přihlédnou k velmi dobré pověsti litomyšlské porodnice, která je vyhlášená na celém východě Čech. Své děti tu přivádějí na svět nejen ženy z Litomyšle a okolí, ale také ze sousedního Ústeckoorlicka, Pardubicka, Hradecka i dalších regionů.

V nemocnici již jedna „úsporná rošáda” proběhla. Vedení spojilo lůžkové kožní a interní oddělení. Více pacientů kožního se bude léčit ambulantně. „Stalo se tak proto, že musíme mít v rámci neurologie lůžkovou rehabilitaci, abychom zachovali iktovou jednotku pro pacienty po mozkových příhodách. Musíme tedy posílit neurologické oddělení. Pojišťovny s tím souhlasily s podmínkou, že nenavýšíme počet lůžek celkově,” vysvětlil Libor Vylíčil. K iktové jednotce, které jsou jen dvě v kraji, ale musí mít nemocnice také ARO, biochemii, hematologii a další oddělení. „Snažíme se, aby byl špitál konzistentní,” řekl Vylíčil.

O budoucnosti nemocnice rozhodne zřejmě ještě do konce letošního roku valná hromada. Ještě předtím se však 17. října sejdou představitelé samospráv s vedením Pardubického kraje.

Téma nemocnic bude zřejmě i záležitostí kampaně kandidátů v krajských volbách, které se uskuteční za rok.

Z historie Litomyšlské nemocnice

Nezávisle na starém městském špitále vznikla roku 1847 městská nemocnice. Byla zřízena v chalupě, kterou pro tyto účely koupil litomyšlský děkan Fr. Paul. Přednost měli ti, kteří pocházeli z Litomyšle. Byla to budova jednopatrová o osmi místnostech s 24 lůžky. Prostory byly prohlášeny v sedmdesátých letech 19. století za nevyhovující, a proto v letech 1873 až 1874 byla okresem a osadou vnitřního města Litomyšle vystavěna nová budova pro veřejnou nemocnici. Jednopatrová budova byla otevřená v roce 1874. Měla 76 lůžek s možným rozšířením až na 110 lůžek. Pracovala pod jedním primariátem a dělení pacientů bylo spíše podle pohlaví než podle druhu onemocnění. Tato nemocnice byla základem současné nemocnice. Budova z roku 1874 byla několikrát upravována a rozšiřována. Později došlo k výstavbě ještě jiných nemocničních pavilonů, takže dnes má nemocnice celkem devět samostatných budov. V roce 1897 byl postaven infekční pavilon, později správní budova a v roce 1938 interní pavilon. V roce 1947 se začalo se stavbou nového monobloku pro 250 nemocných. Kolem roku 1953 bylo započato budování nemocnice v dnešní konfiguraci. Roku 1956 se dává do provozu velký monoblok. Dne 27. října 1956 byla slavnostně otevřena jako Okresní nemocnice. Hlavní pavilon tvoří monoblok, který sdružuje oddělení chirurgie, ženské a porodnické, ortopedické, oční, transfuzní stanice, radiodiagnostické oddělení a v samostatném křídle oddělení dětsko-kojenecké. V roce 1958 přibyl pavilon pro patologickou anatomii. Oddělení patologie je nyní zprivatizováno. Druhým pavilonem bylo vybudováno zázemí pro interní oddělení, neurologii (1955) a rehabilitaci. Třetí pavilon vytváří zázemí pro kožní lékařství (1958) a ošetřovatelská lůžka. Významným posunem ve zdravotní péči bylo pozdější dovybudování laboratoří v 70. letech. V roce 1995 bylo otevřeno lůžkové ARO. Od roku 1991 má Litomyšlská nemocnice, a.s. vybudovaný systém rychlé záchranné pomoci, který je součástí ARO. V roce 1993 došlo k přestavbě operačních sálů s centrální sterilizací v monobloku. V roce 2004 skončila dvouletá rozsáhlá přestavba monobloku. (ln)