Zklamaní ovšem nemusí být návštěvníci restaurace a kulečníkové herny. Těch se žádné omezení netýká. „Lidé mne zastavují a ptají se, zda končím, ale není tomu tak. Herna je normálně v provozu," řekl její provozovatel Jan Rychtařík.


ZTRÁTOVÝ PROVOZ


Samozřejmě se nabízí otázka, co stojí za uzavřením oblíbeného místa setkání, nejen občanů Litomyšle. „K tomuto kroku nás vedla ekonomická náročnost. Roční ztráta z provozu Lidového domu dosahuje částky sto padesát tisíc korun. Dalším důvodem je dostatečná nabídka dostupných prostor pro konání kulturních a společenských akcí. V neposlední řadě také to, že Lidový dům není bezbariérový," uvedla za Farní charitu Litomyšl ředitelka Věra Dvořáková.

Jako ztrátu vnímá uzavření Lidového domu i starosta Litomyšle, který ale tento krok považuje vzhledem k finanční stránce věci za zcela logický. „Jestliže provoz Lidového domu generuje pro charitu ztrátu, tak je logické si položit otázku, zda je pořádání akcí v souladu s posláním charity smysluplné. Tyto peníze pak totiž chybí pro financování hlavního poslání charity, a to služby potřebným klientům. Myslím si, že kapacity našich městských dostupných prostor pro konání různých kulturních či společenských událostí jsou i tak nadmíru dostatečné," sdělil Radomil Kašpar. Je mu však i líto, že Lidový dům bude s největší pravděpodobností chátrat.


PROSTORY NA AKCE


Pravdou je ve městě jsou k pořádání kulturních akcí k dipozici prostory Smetanova domu nebo nově zrekonstruovaného zámeckého návrší. Na obou místech je dostatek kapacit na uspořádání akcí, které se v Lidovém domě už nebudou konat. V tomto směru tak kulturní život ve městě, kde si na něm velmi zakládají, ohrožen nebude.

Objevují se názory občanů, že by ztrátu mohlo krýt město ze svého rozpočtu. „Pokládám si otázku, zda je věcí města, které má k dispozici spoustu svého prostoru pro pořádání různých akcí, dofinancovávat ztrátu Lidového domu. Skoro si myslím, že tomu tak není," dodal starosta Litomyšle.