Princip participativních rozpočtů spočívá v tom, že radnice vyčlení z ročního rozpočtu určitou část finančních prostředků, o kterých rozhodují přímo občané. Lidé předkládají konkrétní návrhy, na co mají být peníze použity. O tom, které návrhy budou skutečně realizovány, se rozhoduje v hlasování.
V Lanškrouně se hned napoprvé sešlo devětadvacet projektů, finanční strop na projekt stanovila radnice na 800 tisíc. Celkem je v letošním roce z městské pokladny vyčleněn rovný milion korun. V Moravské Třebové, kde se ale participativní rozpočet týká jen obyvatel místních částí, podali lidé čtyři projekty. Každá ze tří místních částí má přiděleno sto tisíc.
A jak se na možnost spolurozhodovat o tom, kam půjdou obecní peníze dívají sami obyvatelé? Jak už to tak bývá, najdou se i v tomto případě věčně a se vším nespokojení škarohlídové, kteří mají ve všem jasno a pro ostré slovo nejdou daleko. Připravit projekt, například dětského hřiště, se vším všudy je pro běžného občana, který s ničím podobným nemá zkušenost, jistě obtížné. Od toho jsou ale na radnicích úředníci, kteří lidem poradí, co s tím. A zdá se, že jak v Lanškrouně, tak i v Moravské Třebové lidé podporu a pomoc na radnicích našli. Nedělat nic a pak kritizovat, co všechno by se mělo udělat jinak a lépe, vyžaduje o poznání méně námahy.
