„Občánky vítám už čtyřicet let bez přestávky. Možná jednou to za mě dělal někdo jiný, když se mi narodila poslední dcera," říká Marie Melšová.

A přijdou vnoučata

První děti, které v Budislavi vítala, se narodily v roce 1972. Dnešní čtyřicátníci. „Jedním z nich je i moje starší dcera. Čtyřicet let je dlouhá doba, možná bych o tom už mohla napsat knihu. Vítáme už děti prvních dětí, které jsme tady měli před čtyřiceti lety. A nebude to možná dlouho trvat a budou tady jejich vnoučata," míní Marie Melšová.

Za čtyřicet let už má sympatická žena popsané dvě pamětní knihy. Kromě vítání občánků zaznamenává také další významné akce v Budislavi. Vítání pro ni znamená krásné vzpomínky. Pamatuje si také, jak pořádala úplně první slavnost. „Ještě za komunistů jsem byla na školení, kde jsme se zúčastnili vítání občánků, svatby a pohřbu. Jezdili jsme po Moravě, viděli jsme úžasnou moravskou svatbu. To se nedá zapomenout," tvrdí Marie Melšová.

Pak uspořádali v Budislavi první vítání nově narozených dětí. „Z Dolního Újezdu jsme si museli půjčit kolébku, kterou jsme vezli v trabantu v kufru. Vypůjčili jsme si taky koberec, který visel přes celého trabanta. Poprvé jsme se na vítání klepali, ale podesáté už ne," vzpomíná Marie Melšová. Za rok dostala obec svoji malovanou kolébku, ve které děti v Budislavi vítají dodnes.

Po letech se už Marie Melšová na nové občánky nepřipravuje, ani nemá trému. „Mám lehce univerzální proslov. Doufám, že si ho lidé nepamatují. Vždycky v něm něco málo pozměním. Děti ze školy si nachystají vystoupení," dodává Marie Melšová. Přiznává, že v minulosti měli lidé zájem o vítání i v případě, že dělali křtiny svého dítěte. „Ta práce mne baví. Mám radost , když se narodí další děti. Vždycky si říkám, že zase bude koho vítat," podotýká Marie Melšová. V neděli vítala v Budislavi šest malých dětí. Pamatuje si ovšem i silný ročník 1980, kdy se jich na slavnosti sešlo hned čtrnáct. „I tyhle děti jsou už rodiče a přinesli nám svoje děti. Je to pořád dokola," směje se Melšová. Usměvavá žena nechybí také u zlatých a diamantových svateb, sjezdu rodáků, chodí také gratulovat lidem starším osmdesáti let a byla také při svěcení budislavského kostela Boží lásky, na který je velmi hrdá. „Je to skrytá celoroční práce, ale krásná. Někdy říkám, že už toho nechám, ale starosta se z toho kácí, tak zatím nemůžu," uzavírá Marie Melšová.

Starosta Budislavi Luboš Šplíchal jí v neděli po vítání občánků osobně poděkoval a předal dárek.