„Hodně lidí vyhazuje kočky a koťata. A vyhazují je všude - do popelnic, do příkopu, do lesa, prostě kde člověka napadne, tam může najít koťata,“ konstatuje depozitářka Pavla Hybská.

Depozit v Sezemicích spadá pod spolek Kočičí naděje, který Hybská založila společně s Hanou Smejkalovou v Hradci Králové. Další depozita jsou v Hradci Králové, Pardubicích, Chrudimi, Hronově, Praze a Ronově nad Doubravou. Sezemice jsou přitom jedním z nejaktivnějších depozit.

Pavla Hybská kočkám věnovala svůj dům, kde se o ně stará většinu svého volného času od roku 2008. Původně přitom měla v plánu se jen občas starat o pár koček. „Ty plány byly trochu jiné, já jsem dala vykastrovat vlastní kočky, protože už jsem nechtěla koťata a pak my začala chybět, tak jsem oslovila paní Smejkalovou, že bych pomohla s koťaty. Myslela jsem, že vezmu kočku s koťaty, nebo březí kočku, umístím to a vezmu další, což se tak úplně nepodařilo, protože těch koček venku je strašlivě moc. Postupně ty počty narůstají a vlastně přijímáte a umisťujete pořád,“ podotýká Hybská.
„Kočka není dárek pod stromeček,“ říká žena, která má doma depozit se 30 kočkamiZdroj: Klára Karasaridu

Největší nápor koček je především na podzim. „Nejhorší je vždycky podzim. Já se snažím nebrat malá koťata, protože není dobré míchat dospělé kočky a malá koťata z karanténních důvodů. Ale na podzim strašně moc vyhozených koťat a je skoro jisté, že když kotě zůstane venku, tak nemá šanci přežít,“ vysvětluje Hybská.

Problém je, že lidé kočky často nekastrují a ty jsou tak přemnožené. Včasná kastrace by tak snížila populaci koček a také těm ostatním usnadnila život.

„Ať lidi kastrují, kastrují a kastrují, protože bez toho to nepůjde. Já uspokojím tak deset procent zájemců, co mi volají na umístění,“ nabádá depozitářka.

Se zájemcem si musí sednout

Umístění kočky není náročný proces, ale aby Pavla Hybská někomu přenechala zvíře, musí si se zájemcem lidsky sednout. S mnohými je pak dále v kontaktu a někteří se i vrací pro další kočičky. „Musíme si s tím zájemcem tak nějak lidsky sednout a věřit mu, že to co říká je pravda, že se o tu naši kočičku postará. Protože do každé kočky člověk investuje jak finančně, tak citově, takže chceme, aby se měly co nejlíp,“ uvádí.

Lidé mají možnost předem si vybrat kočičku na internetu, ale někdy vybírají srdcem přímo v depozitu. V adventním čase někteří lidé, především rodiče, zvolí kočku jako dárek pod stromeček. To ale Hybská nemá moc ráda a nepodporuje to. „Kočka není dárek, já jsem radši, když si to uváží a třeba si ji vezmou po Vánocích, protože budou doma a budou mít na kočičku čas,“ shrnuje depozitářka.

Zájem o kočky se v průběhu roku mění. „V létě a na podzim většina lidí chce koťata, umístí se i dospělí, ale ne v takovém počtu. Od ledna do května se krásně umísťují dospělé kočičky,“ zmiňuje Hybská.

Koronavirus pomohl

Koronavirus paradoxně s umisťováním koček v sezemickém depozitu pomohl. V době lockdownu v březnu 2020 sice asi měsíc Hybská kočky neumisťovala, ale jinak byl zájem větší než obvykle.

Veškeré informace i nabízené kočičky s příběhy jsou k dispozici na stránkách: https://kocicinadeje.cz/. Transparentní účet, kam lze přispět je: 5929191339/0800 se vzkazem „dar pro kočičky“.

Do depozita se kočky umisťují buď přímo od majitelů, kteří se už o ně nemohou starat, nebo je neměli v moc vhodných podmínkách. Přijímají se také na zavolání z venku.

Kočky přichází ze širokého okolí. „Většina koček je tady z Pardubicka nebo Hradecka, ale mám tady i kočku, která přijela z Uherského Ostrohu. Nejsme financovaní městy, tak se nedržíme nějaké zeměpisné oblasti,“ říká depozitářka.

Po přijetí musí kočky projít povinnou karanténou. „Kočka musí prodělat minimálně čtrnáctidenní karanténu kvůli nakažlivým nemocem, které si může přinést z lokality, kde byla. Chodí sem 99 procent neočkovaných koček. Jsou tři hlavní nemoci - panleukopénie, kaliciviróza a herpes virus. Panleukopénie je z toho nejhorší a nejsmrtelnější,“ uvádí Hybská.

Ze sezemického depozita se kočky obvykle umístí do nového domova, přesto tam některé zůstávají spoustu let. Jsou to často plaché kočky, které moc nesnesou lidský kontakt. Největší zájem je o mazlivé kočičky, které se umístí téměř kdykoliv.

Peníze na péči o kočky dostává spolek od dárců, z aukcí, trhů a do velké míry také z jejich vlastních zdrojů. „Moje peněženka by o tom mohla něco vyprávět. Dá to práci, ale peníze se dají sehnat,“ dodává Hybská.