Jisté je, že ve výbavě sedmileté dívky budou ještě nějaký čas berle. To vše následkem úterní nehody, při níž došlo k odlepení a pádu části jednoho z nespočtu žulových segmentů v klidové zóně Kociánka v Ústí. K podobné události nedošlo v prostoru, který rozdělil bývalé okresní město na dva nesmiřitelné tábory, zdaleka poprvé. Proč?
Otázka jednoduchá, odpověď nikoliv. Radnice se v současnosti snaží riziko dalších možných karambolů omezit na minimum. „Projektant do pátku navrhne doplňkovou fixaci kamenných lemů, jak jsme dohodli na středečním jednání. Zhotovitel zajistil označení poškozených kruhových prvků, aby se zamezilo dalším možným úrazům,“ informoval Deník starosta Petr Hájek. „Peníze jsou v tuto chvíli druhořadé, prvořadá je bezpečnost a okamžitá aplikace technického řešení, které ji zajistí,“ řekl dále.

Všechny části už stihli otestovat

Provizorní řešení už kolemjdoucí zaregistrovali. Jak potvrzuje stavbyvedoucí zóny Jiří Bartoš z firmy ABV, již nyní došlo k označení potenciálně nebezpečných žulových částí, které by mohly návštěvníkům Kociánky „pokazit den“ podobně jako Kateřině Dostrašilové.
„Obešli jsme všechny kruhy a udělali sami lehkou trhovou zkoušku. Zjistili jsme povolení několika dalších částí. Pět jsme odvezli, zbylé jsou viditelně označené červeno-bílými páskami. Udělali jsme vše pro to, aby se na Kociánce nic dalšího nestalo,“ je přesvědčen pracovník zhotovitelské firmy. Komentovat příčiny uvolnění jednotlivých částí zatím Jiří Bartoš nechce. „Teď zjišťujeme, proč bylo toto řešení nedostatečné. Do té doby se k tomu nechci vyjadřovat,“ odmítá spekulace.
Jak vyplývá z poskytnutých informací, žulové části jednotlivých skruží připevňovala subdodavatelská kamenická firma k železobetonovému podstavci pomocí dvousložkového lepidla. To ale nebyl jediný způsob uchycení. „Jakousi pojistku měly představovat granitové tyče lepené na chemickou kotvu. Řešení bylo schváleno projektantem, měl jsem jej za správné a neměl o něm pochybnosti,“ říká Jiří Bartoš. Připouští ale, že zvolený způsob se ukázal jako nedostatečný.

Analýza řekne víc

Deník oslovil včera rovněž autora projektu zóny, kterým je lanškrounský městský architekt Přemysl Kokeš. Ten upozornil na skutečnost, že způsob upevnění žulových lemů nebyl součástí projektu a řešil se až přímo na stavbě. „Měli jsme nějaké technické řešení, které se v průběhu stavby upravovalo. Teď nechci vynášet žádné soudy,“ uvedl autor Kociánky. Osobně je přesvědčen, že došlo k nedodržení správného technologického postupu. Podobně jako ostatní zainteresované strany ale počká na výsledek odborné analýzy, která v rámci dalšího reklamačního řízení proběhne. „Kameny je potřeba mechanicky ukotvit, tak jak jsme původně zamýšleli. Úprava musí nastat, je škoda, že to vrhá negativní světlo na jinak dobře postavené dílo,“ komentuje události posledních dní Přemysl Kokeš a dodává: „Je to velice nemilá situace. Touto cestou bych se chtěl omluvit především zraněnému děvčeti a doufám, že nehoda nebude mít nějaké následky.“
Kde se stala chyba a kdo za ni ponese zodpovědnost, prokáže až detailní posouzení použitých materiálů včetně lepidla. Podle ústeckého architekta Petra Kuldy je možné, že se objeví i výhrady vůči skružím jako takovým. „Spoj žuly a železobetonu v exteriéru je vždy náročný. Kvalitní provedení je podmíněno velmi drahými a dobrými materiály. Obecně jakýkoliv tmel či lepidlo je na tom na tah špatně. Lem je navíc osazen tak, že prakticky polovinou přesahuje ven. To není ideální, protože je stále namáhán. Stačí když na něj někdo sedne, natož když na něj někdo skočí,“ poukazuje na možnou slabinu kruhových prvků a pozastavuje se také nad náročností oprav, které zónu v dohledné době neminou. „Finančně to bude hodně zajímavé. Segmentů je velké množství a každý nestačí ukotvit pouze jednou,“ dodává.

Hledá se viník

Dalo se úrazu malé Kateřiny, kvůli němuž je Kociánka opět pod drobnohledem, předejít? Petr Hájek je přesvědčen, že nové vedení města nepochybilo. „Nelze říct, že se jen čekalo a nic se neřešilo. Upadnuté segmenty jsme normální cestou reklamovali. My nemůžeme dělat víc, než okamžitě zajistit bezpečnost v parku a najít viníka situace,“ argumentuje starosta a k reklamačnímu řízení doplňuje: „Nebudeme si nalhávat, projektant, zhotovitel i jeho subdodavatel se budou točit kolem toho, že problémy jsou způsobené vandalismem, který v parku skutečně je.“
Dění na Kociánce pozorně sleduje také Hájkův předchůdce Richard Pešek. Jemu kromě vandalismu vadí také přístup současné radnice k novému prostranství. A své oponenty nešetří. „Protagonisté občanského sdružení Ne Kociánce!, kteří jsou ve vedení města, vypnuli osvětlené kruhy, na zimu schovali celoroční lavičky a hrací prvky pro děti, přestože jinak byly po celé republice i v zimě,“ říká bývalý starosta a pokračuje stejně nesmiřitelně: „V kulturní komisi diskutovali o zákazu názvu Kociánka. Přemístili nesmyslně část vánočního programu ze starobylého náměstí do spícího parku, aby potom mohli konstatovat, že Kociánka se neosvědčila. Oni vypustili z lahve džina, který organizuje akce typu ´Pomočíme Kociánku´ a jiné.“ Z odpovědnosti za současný stav pak nevyjímá ani současného starostu, který měl podle jeho slov ještě coby šéf investičního odboru kontrolovat kvalitu odvedených prací. „Odpovědnost je jednoznačně věcí prováděcího projektu, dodavatele stavby, stavebního dozoru a za radnici tehdejšího vedoucího investičního odboru Petra Hájka. Ti byli velmi dobře placeni za svou práci. Byli přítomni každý týden na kontrolních dnech. Těch je potřeba se ptát na kvalitu odvedené práce,“ zakončuje Richard Pešek.

JAN POKORNÝ