Čestné občanství má v Litomyšli padesátiletou tradici. Do současné doby ho však představitelé města udělili pouze čtrnácti osobnostem, což vypovídá o výjimečnosti ocenění.

Světově uznávaný dirigent Jiří Bělohlávek získal čestné občanství Litomyšle za celoživotní mistrovství, soustavnou propagaci české, zejména Smetanovy hudby doma i v zahraničí a mimořádný vztah k Litomyšli. Rodina Jiřího Bělohlávka žila několik let v Litomyšli v Hošpesově vile. „Vztah Jiřího Bělohlávka k hudbě lze označit za mimořádný a mimořádný je i jeho vztah k Litomyšli. Je dán nejen rodinnou tradicí, ale především soustavnou uměleckou spoluprací," připomněl v medailonu Vojtěch Stříteský, dramaturg festivalu Smetanova Litomyšl. Dirigent Jiří Bělohlávek se podílel na tradici Mladé Smetanovy Litomyšle. S mezinárodním operním festivalem Smetanova Litomyšl úzce spolupracuje od roku 1996. „Litomyšl není zapsaná v mojí DNA, pokud nepočítám, že můj otec tady řadu let působil. Můj vztah k městu je jiný. Založil se mými prvními uměleckými kontakty a festivalem Mladá Smetanova Litomyšl a přerostl v trvalou spolupráci se Smetanovou Litomyšlí. Nejde pouze o koncerty, ale také o kontakty dramaturgického rázu. S Vojtěchem Stříteským jsme mnohokrát uvažovali o programech, které bychom chtěli realizovat," řekl Jiří Bělohlávek. Rád se do Litomyšle na festival vrací. „Vždy je zde báječné publikum, které je vnímavé a vědoucí, poučené a spontánní," podotkl šéfdirigent České filharmonie.

Druhý symbolický klíč od města si odvezl český architekt Josef Pleskot. Ten ocenění převzal za mimořádný přínos architektuře, pravidelnou reprezentaci české architektury na mezinárodních přehlídkách a za výjimečný vztah k městu. Stačí se projít Litomyšlí a práce Josefa Pleskota je vidět na mnoha místech. Je podepsaný pod projektem bytových domů u nemocnice, úpravou Komenského sídliště a nábřeží Loučné. Stojí i za rekonstrukcí zámeckého pivovaru, přilehlých veřejných prostranství a také za současnou podobou Regionálního muzea v Litomyšli. Do města přišel Josef Pleskot poprvé před pětadvaceti lety na pozvání tehdejšího starosty Miroslava Brýdla. Jeho vztah k Litomyšli se ale za čtvrt století nezměnil. „V šestnácti letech jsem na gymnáziu četl Filozofskou historii od Aloise Jiráska. Kniha mi vytvořila obraz města, který byl asi shodný s obrazem studentů piaristického gymnázia, kde Jirásek učil. Ta myšlenka mi zůstala hluboko v paměti a objevuje se mi, kdykoliv do Litomyšle přijedu. V roce 1991 se obraz studentíka spojil s něčím konkrétním," vzpomínal Josef Pleskot. Jedním dechem dodává, že od té doby se nic nezměnilo, jen město více pochopil. „Podařilo se mi objevit zákonitosti, které v sobě Litomyšl má. Opravdu nepřeháním, ale říkám, že Litomyšl je velký český zázrak. Sleduji tady období čtyř starostů, kteří se neperou, ale navazují na sebe. Proto Litomyšl vzkvétá," míní architekt.

Čestné občanství město udělilo osobnostem po osmi letech. Symbolické klíče vyrobil pro Jiřího Bělohlávka a Josefa Pleskota litomyšlský výtvarník a keramik Jiří Dudycha.

Od sametové revoluce obdrželi čestné občanství sochař Olbram Zoubek, dirigent Libor Pešek, pěvec Ivo Žídek, malíř Václav Boštík, pěvec Eduard Haken a astronom Zdeněk Kopal.