Pro některé to bude možná překvapení, ale od slavnostního otevření Klášterních zahrad již uplynulo patnáct let. V Litomyšli proto zařadili do programu ArchiMyšle oslavy tohoto jubilea a o své vzpomínky se podělí i architekti, kteří současnou podobu populárních „Klášterek" vymysleli.

Zahrady jsou v současnosti chloubou města a vyhledávaným místem k relaxaci. V minulosti to ale vždy neplatilo.

„Ještě ve třicátých letech dvacátého století byly zahrady používané a udržované. Po odchodu piaristů z Litomyšle v roce 1948 zcela zpustly a staly se zcela nepřístupnými," vysvětlila Michaela Severová, vedoucí litomyšlského odboru kultury a cestovního ruchu. Na přelomu tisíciletí se vedení radnice rozhodlo, že je se stavem zahrad potřeba něco dělat a přišla s plánem, který se podařilo uskutečnit za necelé tři roky.

„V říjnu roku 1997 jsme vyhlásili veřejnou soutěž, jejímž předmětem bylo architektonické řešení Klášterních zahrad jako veřejného městského parku či zahrady," zavzpomínal tehdejší starosta Miroslav Brýdl a dodal: „Chtěli jsme vytvořit místo pro krátkodobou rekreaci obyvatel i návštěvníků města, odpočinkové místo v centru zámeckého návrší, které navazuje na kulturní a společensko-konferenční centrum zámku. Přizvali jsme pět architektonických kanceláří a dalších sedmnáct se přihlásilo. Vítězem architektonické soutěže se stali architekti Zdeněk Sendler, Václav Babka a Radko Květ z Brna."

Podle bývalého starosty se tento záměr některým místním obyvatelům příliš nezamlouval. V květnu roku 1999 nakonec po měsících příprav začali dělníci s přeměnou zahrad do podoby, kterou známe dnes.

„Velkolepé slavnostní otevření se uskutečnilo 2. září 2000 v rámci národního zahájení Dnů evropského dědictví," připomněl Miroslav Brýdl. Na více než jedenácti tisících metrech čtverečních se pravidelně schází třeba rodiny s dětmi.

„Chodíme sem moc rádi, hlavně na jaře a v létě. Děti se tu můžou vyřádit na trávě i u fontánky a my dospělí si povídáme," řekla maminka dvou dětí Sylva Císařová. Do Klášterních zahrad pravidelně míří i milovníci umění. Pravidelně se tu konají divadelní představení i další akce. „Moc sem nechodím, protože nejsem přímo odsud. Ale s rodinou jsme se tady byli podívat na závěr letošní Smetanovy Litomyšle, který tu televize promítala na velkou obrazovku," uvedl Petr Šauer z České Třebové.

Některá umělecká díla se navíc stala trvalou součástí tohoto místa. „Nenahraditelné je sousoší od Olbrama Zoubka uprostřed zahrad, Šik Jasana Zoubka a mnozí si už neumíme představit zahrady bez Židle Magdaleny Jetelové," dodala Michaela Severová.

Klášterní zahrady navíc dokázaly přitáhnout pozornost archeologů. Student Jan Kosla zde totiž našel zkamenělinu ryby starou devadesát milionů let.

Ryba se vrátila

Fosílie nakonec našla nový domov v Národním muzeu v Praze. Před pěti lety se alespoň symbolicky vrátila. Při oslavách před pěti lety totiž v zahradách umístili bronzovou připomínku.

Zkamenělina podle místostarosty Michala Kortyše není zvláštní pouze stářím. „Když v národním muzeu zkamenělou rybu zkoumali, tak zjistili, že je nejen hodně stará, ale také kouzelná. Když jí pohladíte, splní se vám prý tři přání," poodhalil její tajemství Michal Kortyš a nezapomněl dodat: „A to platí i pro její bronzové dvojče, které pochází z dílny Jiřího Věnečka."

Letošní oslavy začnou již v pátek 2. října.