Zámek by mohl v budoucnu sloužit pro ubytování a stravování návštěvníků regionu. Možností je celá řada.

„Pro okolní obce by to mělo být středisko společenského života a kultury. Mohly by se tu odehrávat svatby, a to jak uvnitř zámku, tak v parku, mohl by tu vzniknout společenský sál,“ uvedl před časem náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek.

Vše o zámku v Bystrém najdete zde

Na zámku v Bystrém byly v plánu i expozice a prohlídkové okruhy. Zámek sice v roce 1978 vyhořel, ale dochovalo se několik zajímavých detailů, které připomínají jeho historii. Mluvilo se také o galerii obrazů rodu Hohenembsů, které jsou v depozitáři muzea v Poličce.

Nabízela se i expozice spojená se jménem režiséra Vojtěcha Jasného, který v Bystrém natočil dva proslulé filmy Všichni dobří rodáci a Návrat ztraceného ráje a také zde řadu let žil.

Všechno je ale hlavně o penězích. Nyní není situace jednoznačná. Kraj zvažuje několik možností dalšího využití zámku, v úvahu připadá i jeho prodej.

MĚSTO NA KOUPI NEMÁ

„V nejbližším období zůstane areál ve správě Domova na zámku Bystré. Ten bude nadále využívat některé z jeho budov a zůstanou tu zatím i dočasné ordinace pro obyvatele Bystrého,“ sdělil Línek.

Renesanční zámek v Bystrém byl postaven v renesančním stylu v letech 1557 až 1564, poté vznikl v letech 1654 až 1655 tzv. malý zámek. Obě části tvoří součást zámecké stavby.

V přízemí zámku jsou arkády na hranolových sloupech, na severním křídle zámku se nachází sgrafitová diamantová výzdoba. Po vzniku Československé republiky byly všechny majetky Habsburků zkonfiskovány a z Bystrého se stal státní velkostatek se sídlem ředitelství na zámku.

Po roce 1945 sloužil zámek jako sklad, od roku  1953 zde sídlilo postupně několik internátních škol. Po roce 1953 byla ze zámku odvezena hohenembská obrazárna, 92 obrazů bylo rozmístěno do několika objektů, ale nyní se všechny nacházejí v městském muzeu v Poličce. V letech 1963–1964 byl zámek zrekonstruován, o deset let později byl obnoven park. V roce 1978 poničily interiéry zámku dva požáry a došlo k další rekonstrukci.

Od sedmdesátých let 20. století v zámku sídlí ústav sociální péče pro mentálně postižené. Součástí areálu je anglický park s řadou vzácných dřevin, který kromě zeleně zdobí díla řezbářů.

Hrad Rychmburk převzalo do své péče krajské muzeum v Chrudimi. Před časem se hovořilo i o tom, že by bysterský zámek přebralo Regionální muzeum v Litomyšli, které je krajskou institucí. Od toho ale kraj ustoupil.

„Jednáme o zadání architektonické studie, která by byla podkladem pro optimální využití celého areálu. Vyjadřovat se k ní budou i zástupci obce a další aktéři mikroregionu. Možností je i prodej vhodnému zájemci. Historické interiéry se na zámku po požárech a mnoha přestavbách pro různé účely většinou nedochovaly,“ dodal Línek.

Ústav sociální péče opouští zámek v Bystrém a Pardubický kraj řeší, jak s ním naloží.Ústav sociální péče opouští zámek v Bystrém a Pardubický kraj řeší, jak s ním naloží.Zdroj: Deník/Iveta Nádvorníková

Vzhledem k rozsáhlosti zámeckého areálu to tedy vypadá, že by využití pro turistické účely bylo pro Pardubický kraj mnohem komplikovanější, než je tomu u hradu Rychmburk.

Případný prodej se ovšem moc nezdá starostovi Bystrého Janu Neudertovi. Na osudu zámku mu záleží, ale město bohužel nemá peníze na jeho koupi natož provoz. „Neoficiálně jsem už o prodeji slyšel,“ řekl bysterský starosta Jan Neudert.

Pokud je zámek velké břemeno pro kraj, tak ani město s rozpočtem v řádech jednotek milionů korun si nemůže koupi a provoz takového objektu dovolit. „Chtěli jsme s krajem spolupracovat na využití, že bychom si část třeba pronajali. Celý zámek převzít a financovat jeho využití, to si neumím představit. Pokud dojde k prodeji, chtěli bychom mít vliv na to, co tam bude,“ podotkl Neudert.