Pro někoho rutina a pro dalšího věc pro zlost. Zvláště nepříjemné je pro mnohé přechod na letní čas, kdy přijdeme o hodinu spánku. Tato změna nás čeká v noci ze soboty na neděli.

„Pro mě je střídání času naprosto zbytečné, ale zvyknu si.  Není to ekonomické tak, jak se v počátcích, kdy tato změna vznikla, uvádělo. V zimě je to rozhodně příjemnější než teď. Zvláště, když musím vstávat do práce," říká o změně času Blanka Homolová ze Svitav.

Ranní ptáče

Obdobný názor má i ředitel svitavské nemocnice Pavel Kunčák:  „Ráno se probouzím podle světla, takže jsem na posun téměř připravený." Jak ale vnímají tyto změny zaměstnanci a hlavně pacienti? „Většina zdravotníků je na nepravidelný režim zvyklá. U pacientů větší problémy nepozoruji, protože největším zásahem do jejich zaběhnutých zvyků je samotná hospitalizace," míní Pavel Kunčák.

Co člověk, to názor. A to platí k otázce přechodu letního času na zimní a naopak.  Jsou lidé, co si ani nepřeřídí hodinky, protože to udělají přístroje za ně. Najdou se však tací, kteří mají problémy se spaním ještě několik dní po časové změně. Tuto tezi potvrzuje i dětská lékařka Jana Pilařová z Litomyšle: „Střídání zimního a letního času a vnímání této změny je velmi individuální. Já sama s tím nějaký větší problém nemám, protože patřím mezi ranní ptáčata."  Bez pochyb se dá říci, že biorytmus člověka tzv. vnitřní hodiny, změny času ovlivňují. Nejhůře ji snášejí senioři a děti.

Zdravotní problémy se mohou projevit ve formě poruch spánku, únavy a bolestí hlavy. „U dětí se jedná o psychosomatické potíže spojené s ranním vstáváním. Například u kojenců k větším problémům nedochází, protože ti mají ve většině případů pravidelný režim spánku a bdění," dodává lékařka.

A jak se se změnou času vyrovnat?  Radu dává Jana Pilařová: „Je nutný dostatek kvalitního spánku, dostatek tekutin a lehčí strava."