Možná ponese některé znaky bratrského kostela v polském Zelowě, kam v 17. století uprchli čeští bratři, mezi nimiž byli předci Daniela Smetany. „Podle bratrských rodokmenů utíkali z Litomyšlska na sever, přes Krkonoše, Slezsko do Polska. V roce 1803 koupili od hraběte Swidzinského lány zelí a postavili město Zelow.

Čtyři roky po zakoupení pozemku zde vybudovali přes obrovské osobní oběti český reformační kostel,“ vysvětluje Daniel Smetana. V sousední katolické zemi se proslavili díky neústupné protestantské víře jako paličatí lidé. Byli to poctiví sedláci, zkušení politici, kteří se nebáli jednat s pruským králem o toleranci k jejich vyznání. Jako zkušení podnikatelé v textilním průmyslu předstihli židovskou komunitu. Základ byla věrnost Písmu, ochota pomoci komukoliv, kdo se ocitl v úzkých, věrnost českému jazyku a národním tradicím.


V Polsku má litomyšlský kazatel příbuzné dodnes. „Naproti kostelu v Zelowě se nachází pekárna, která patří příbuzným z dědečkovy strany. Pečou tam typický český chléb,“ říká kazatel Smetana.


Čeští bratři se do vlasti začali vracet po roce 1918, kdy vznikla samostatná Československá republika. V té době do Čech přišel rovněž kazatelův dědeček Jan Smetana, který jako farář evangelické církve zahájil svojí farářskou službu v obcích Vilémov a Klokočov u Sečské přehrady.