Tři sta voperovaných kardiostimulátorů a tisíce pravidelných kontrol. Přibližně takto vypadá roční „účet“ kardiologického oddělení Orlickoústecké nemocnice, které pomáhá pacientům z ústeckoorlického, svitavského a rychnovského okresu. Na konci měsíce ale mohlo být jako mávnutím kouzelného proutku vše jinak. Podle ministerské vyhlášky totiž kardiostimulátory měla mít nově na starost výhradně krajská centra, což by pro lidi s nemocným srdcem znamenalo vážný problém.

Loni opravili „jipku“ i s kardiologií

Kardiostimulační středisko funguje v Orlickoústecké nemocnici již dvacet let, je jedním ze šestnácti podobných pracovišť „okresního formátu“. A co víc, rozsahem vykonané péče se řadí k těm nejvíce vytíženým. „Podařilo se nám loni z evropských fondů získat finance na kompletní vybavení jednotky intenzivní péče včetně kardiologie. Myslím, že jsme na tom velmi dobře,“ potvrdil technickou i odbornickou kvalitu ústecké kardiologie ředitel nemocnice Martin Procházka.

Vyhlášku ministerstva zdravotnictví, s níž nebyly nemocnice s předstihem seznámeny, pak považoval za nekoncepční zásah. „Jsem pro koncepční řešení, ale pokud někdo stanoví centrum, musí předem říct, co to bude obnášet. Ne udělat špičková centra a zpětně do toho napasovat, co vlastně budou dělat, aby se to ostatní dověděli ex post. To je prostě špatně,“ argumentoval ředitel.

Kardiostimulátor není kyčelní kloub

Pokud by ministerská vyhláška vešla v platnost, hrozilo by podle Martina Procházky hned několik zásadních, těžko řešitelných problémů. Jedním z nich je nedostatečná kapacita krajského zařízení. „Nákup kardiostimulátorů navíc ročně vyjde na dvaatřicet milionů a my přeci nemůžeme mít zásoby něčeho, co nám pojišťovna neproplatí. No a plánujte operativu na duben, když nevíte, jestli máte objednat kardiostimulátory, anebo pacienta poslat jinam,“ kroutil hlavou šéf ústeckého špitálu.

Spor ministerstva a VZP o výklad vyhlášky ohrozil především stovky, možná tisíce lidí s nemocným srdcem, čehož si byl vědom i Martin Procházka, když řekl: „To není jako kyčelní kloub, u kterého se dá měsíc, dva počkat. Otázka kardiostimulátoru je mnohdy opravdu otázka života a smrti.“

K obratu došlo včera odpoledne!

Před uzávěrkou sobotního vydání ale došlo k nečekané změně, kterou promptně telefonoval právě ředitel ústecké nemocnice: „Před chvílí mi přišel dopis ministerstva, podle něj se implantace kardiostimulátorů může nadále provádět i v okresních nemocnicích. I podle vyjádření VZP v Pardubicích je jasno, budeme dále pokračovat.“

JAN POKORNÝ