Část z nich nesouhlasí s připojením obcí na svitavskou čistírnu odpadních vod. Poukazují na to, že splašky poputují do kopce. Vrásky na čele mají i zastupitelé. V současné době totiž prochází schvalováním žádost o dotaci, která umožní napojení obcí na modernizovanou čistírnu.

Vyšší náklady?

„Původní plány z roku 2004 počítaly se spádovou kanalizací a společnou čistírnou odpadních vod pro obce Radiměř, Hradec nad Svitavou a Banín. Najednou dostala přednost svitavská čistírna. Považuji to za nerozumné,“ tvrdí předseda Sdružení občanů obcí ochranného pásma Březovského vodovodu Miloslav Kopecký. Domnívá se, že toto řešení přinese vyšší náklady a větší riziko poruch. Splašky totiž z velké části Hradce nad Svitavou a Radiměře budou muset potrubím tlačit čerpadla „proti proudu“. Vedení Radiměře ale oponuje. „O tom, že by s variantou společné čističky pro Radiměř, Hradec nad Svitavou a Banín bylo někdy uvažováno, mi není nic známo,“ sdělila starostka Jarmila Olšerová. Podle ní původní návrh způsob čištění odpadních vod pro Radiměř byl v samostatné čističce pod obcí. Impulzem pro změnu bylo rozhodnutí Hradce nad Svitavou o připojení na nově rekonstruovanou svitavskou čistírnu. Starostka dodává, že zastupitelé Radiměře se spolu s občany přípravou výstavby kanalizace dostatečně zabývali, a to nejméně osmnáctkrát.

Milan Vybíhal, místopředseda Sdružení občanů obcí ochranného pásma Březovského vodovodu a bývalý starosta Hradce nad Svitavou, to vidí tak, že tlaková kanalizace není v souladu se zájmy občanů. „My jsme pro vybudování kanalizace, ale v úsporné, ekonomické variantě,“ říká Milan Vybíhal. Proto se odvolal proti stavebnímu povolení. „Jsem přesvědčen, že celá záležitost může skončit až v Bruselu,“ dodal Milan Vybíhal. Ekonomickým hlediskem ale argumentuje také starostka Hradce nad Svitavou Stanislava Vaněčková. „Tlaková kanalizace s vyústěním do svitavské čistírny odpadních vod je méně finančně náročná. Kdybychom měli stavět vlastní čistírnu, kam by vedla gravitační kanalizace, museli bychom ji vybudovat v ochranném pásmu Březovského vodovodu,“ vysvětlila Stanislava Vaněčková. Výstavba čistírny nad podzemním jezerem pitné vody, která zásobuje Brno, a v lokalitě zařazené do soustavy Natura 2000 by byla velmi náročná. Starostka se obává, že obec velikosti Hradce nad Svitavou by ji neufinancovala. „Navíc gravitační kanalizací by se dalo odkanalizovat pouze šedesát procent obce,“ vysvětlila Stanislava Vaněčková. Také v Hradci nad Svitavou o způsobu odkanalizování obce rozhodovalo zastupitelstvo.

Odlišná stanoviska

Vyjádření ministerstva zemědělství si protiřečí a dávají tak prostor ke spekulacím. V dopise radnímu Pardubického kraje Petru Šilarovi z března 2008 sdělil Aleš Kendík, ředitel odboru vodovodů a kanalizací ministerstva zemědělství, že nesouhlasí s tlakovou kanalizací. Ovšem měsíc poté stejný úředník zasílá vedoucímu odboru životního prostředí Pardubického kraje Josefu Hejdukovi odlišné stanovisko a již nemá připomínky proti napojení obou obcí na svitavskou čistírnu.