„Uniforma mě nikdy nelákala,“ tvrdí Jana Bulvová. Přesto ji už dvacet pět let nosí, pracuje totiž u Městské policie v Litomyšli. A sluší jí stejně jako dalším ženám, které ji denně oblékají u policie, armády nebo Českých drah. Chlapi kolegyně berou a shodují se, že něžné pohlaví do kolektivu patří. „Letos jsem u městské policie dvacet pět let. Tehdy to byla náhoda, potřebovala jsem změnit povolání. Původně jsem zootechnička a krátce po revoluci se snižovaly stavy. Městská policie byla nová šance,“ vzpomíná Jana Bulvová. Respekt si umí získat, ale jedním dechem dodává, že se vždy najde někdo, kdo ženskou v uniformě nebere.

Když Jana Bulvová nastoupila k městské policii, narodila se Karolína Sokolová. V létě se z nich staly kolegyně. A ještě jedno mají společné. Mají narozeniny ve stejný den. Náhoda… „Přišla jsem v červenci, ale tři měsíce jsem strávila na kurzu. V uniformě jsem asi čtrnáct dní. Zrovna tady sháněli strážníka tak jsem to chtěla zkusit. Uniforma se mi líbí. Původně jsem učitelka z mateřské školy, ale tam pracovat nechci,“ říká Karolína Sokolová. Uniforma je mezi ženami zřejmě oblíbená. Na místo strážníka v Litomyšli se hlásilo několik žen. „Žena do výkonu služby vnáší jiný pohled. Přestupci se k ženám chovají jinak, mnohdy lépe a není tam nabroušenost,“ podotýká Tomáš Rádek, velitel Městské policie v Litomyšli.

Zařvu a je klid

Jako asistentka prevence kriminality obléká uniformu Helena Bilá v České Třebové.S ním souhlasí i jeho kolega Petr Vencl v nedaleké České Třebové. Tady oblékají ženy uniformu jak u městské policie, tak i jako asistentky prevence kriminality. „Ženský prvek je dobrý, když přijde rozohněný přestupce na služebnu. Pokud tam budu já, tak se do mě pustí. Když je tam žena, tak spustí taky, ale odchází s úsměvem. Zaplatí pokutu a ještě poděkuje,“ vysvětluje Petr Vencl. Otázka je, když dojde na rvačky. „Naše ženy strach nemají a poradí si,“ podotýká velitel. Na pozici asistentů prevence kriminality měli v České Třebové dva mladé muže. Autoritu prý moc neměli a nakonec odešli. Nyní dohlížejí na pořádek na sídlišti Borek dvě ženy. Jednou z nich je Helena Bilá, práci v uniformě má ráda. „Chci pořádek, žádný virvál. Mají ze mě respekt, jsem ostrá jako nůžky. Zařvu na ně a hned poslechnou. Staří, mladí i děti. Dostala jsem se i do vyostřené situace, kdy přijeli konflikt vyřešit strážníci. Ale já se nebojím, co potřebuji, to si prosadím,“ dodává Romka.

Vojandy

Uniforma… To nejsou jen policistky. Nad letištěm zakrouží letadlo, někdo vyskočí… Na letišti ve Starém Městě přistane s padákem mladá dívka. Studentka vojenské školy v Moravské Třebové. Natálie Váňová, jejím snem je práce v armádě. Má za sebou první seskok. „Je to nezapomenutelný zážitek a určitě to nebyl poslední seskok. Uvažuji i o létání, ale je to časově náročné a dražší. Naši jsou na mě pyšní, byli se na mě podívat,“ říká studentka Natálie Váňová. Patří mezi desítky dívek, které si vybraly budoucnost v armádě a maskáčích.