Augustova tiskárna v sousedství chrámu Povýšení svatého kříže v Litomyšli zůstává vředem na kráse Litomyšle. Knihy se tady už dávno netisknou a na objektu se podepsali vandalové. Šimkovi chtějí dům zachránit a znovu otevřít veřejnosti. Už poněkolikáté mohou lidé nahlédnout za dveře tiskárny. I letos se tady koná jedna z výstav Smetanovy výtvarné Litomyšle. Návštěvníci uvidí i plány na úpravu tiskárny.

DVĚ EXPOZICE

Muzejní spolek Augustova tiskárna, spravující objekt bývalé tiskárny, připravil na léto hned dvě výstavy. První expozice představuje historii i budoucí podobu litomyšlské památky. Návštěvníci se na zahradě Augustovy tiskárny seznámí se zajímavými kapitolami její historie, stavebním vývojem i s její budoucí podobou, vycházejí z projektu architektonického studia Sborwitz Architekti.

„Kulturní i stavební historie Augustovy tiskárny je velmi bohatá, takže jsme pro výstavu vybrali ty nejzajímavější etapy,“ řekl Michal Šimek z Muzejního spolku Augustova tiskárna. Návštěvníci se dozví nejen o stavebně-historickém průzkumu, ale uvidí také konkrétní ukázky knih a tisků, které v tiskárně během více než 300 let vznikly.

„Budoucí stálá expozice věnovaná tiskařské historii objektu doplní vedle výstav současného umění hlavní náplň objektu, stálou expozici věnovanou Juliu Mařákovi,“ dodal Šimek.

Zadržení dealera pervitinu na Svitavsku
VIDEO: Zadržení jak z akčního filmu. Zatkli svitavského dealera pervitinu

Augustova tiskárna se má během pár let proměnit v novou galerii a místo pro setkávání. Rodina Šimkova chce objekt přestavět a upravit jak pro bydlení, tak na výstavní prostory, kde vznikne výstava soukromé unikátní sbírky děl Julia Mařáka. Majitelé se pokouší získat peníze z různých zdrojů. Norské fondy sice nevyšly, ale rodina hledá dál.

Nejprve musí opravit střechu. S rekonstrukcí chce majitelům pomoci kraj i město Litomyšl. „Předběžně jsme se s panem místostarostou Radomilem Kašparem domlouvali, že by mohlo jít o 200 tisíc korun. Je to stejná částka, jakou jsme slíbili sokolům na opravu oken v sokolovně,“ popsal litomyšlský starosta Daniel Brýdl. Věří, že majitelé projekt dotáhnou do konce a zbaví centrum Litomyšle velké jizvy. „Je to jedna z posledních zanedbaných budov ve městě. Tohle bude zázrak, jestli se to povede, a já jim věřím. Už vyvezli suť, makají. Jsem rád, že takoví lidé existují a mají chuť udělat něco, na čem nebudou vydělávat,“ dodal Brýdl.

V minulosti byla v objektu především tiskárna a později kartonážka, ale v 60. letech i družina a dílny litomyšlské základní školy. Budova jako tiskárna sloužila s různými majiteli až do roku 1997. Od toho roku je dům prázdný a bez využití. Podle historiků ale jde o ojedinělou stavbu.

„Vladimír Augusta zařídil definitivní podobu domu v roce 1911. Byla to na svoji dobu pokroková stavba, uvnitř jsou stropy se železobetonovými nosníky. To bylo tehdy v celém okrese něco úplně nového, dělaly se zátěžové zkoušky, fotilo se to, odkládala se kolaudace. Augusta se ale nebál experimentovat a jak je vidět, vše se v pořádku dochovalo až do dnešní doby,“ konstatoval před časem Michal Patrný z Národního památkového ústavu.

Kulturní i stavební historie Augustovy tiskárny se píše více jak půl tisíciletí.

Množství majitelů a stavebních zásahů vtisklo postupně objektu jeho dnešní podobu a dalo vzniknout jedinečné památce na jednom z nejkrásnějších míst Litomyšle.

První písemná zmínka pochází z roku 1493, kdy byl jejím majitelem Matouš Soukeník, nejstarší části domu jsou ale patrně ještě o něco starší. Jen v 16. století měnil dům majitele přinejmenším desetkrát, někdy dokonce po pouhém měsíci, a i v následujících staletích tomu nebylo jinak. Majiteli objektu se postupně stali významné osobnosti českého knihtisku Adam Graudenc, Matouš Březina, Jan Arnolt Hradecký, Daniel Kamenický z Hiršfeldu či Václav Tureček.

V roce 1852 se poprvé setkáváme se jménem Augusta, to když František Bergr předal tiskárnu svému zeti Antonínu Augustovi. A právě s Augustovým jménem jsou spojeny i nejdůležitější literární okamžiky tiskárny v 19. století, když pro jeho časopis Obrazy života pracuje Jan Neruda a Augusta vydává druhé vydání Babičky Boženy Němcové i další její díla v sebraných spisech. Zároveň ale tiskárnu Augusta téměř zruinoval. Zadlužený podnik koupila Augustova tchyně Josefa Bergrová, po její smrti ji vedla její dcera a Augustova manželka Františka.

V roce 1889 převzal tiskárnu Vladimír Augusta, syn Antonína a Františky Augustových, a pod jeho vedením začal podnik vzkvétat. Vladimír Augusta byl také posledním z majitelů, který objekt zásadně přestavěl. Zprvu se jednalo o menší stavební úpravy, v roce 1911 ale nechal přistavět na stávající objekt na straně ke kostelu tři podlaží. V roce 1922 byla tato část rozšířena ještě o místnost pro elektrický sázecí stroj a východní křídlo tiskárny tak získalo dnešní podobu.

Po roce 1948 i v 90. letech 20. století už docházelo v objektu jen k menším stavebním úpravám, které nijak zásadně nezměnily jeho rozsah z dob Vladimíra Augusty. (Zdroj: autgustovatiskarna.cz)