V nové knížce najdou čtenáři celkem osm kapitol. „Jejich děj je zasazený přímo do Jevíčka a jeho blízkého okolí. Příběhy jsou sice smyšlené, ale odehrávají se na skutečných místech a vystupují v nich konkrétní postavy z historie," upřesnil starosta Jevíčka Roman Müller.

Může za to zabijačka

Jak se stalo, že se právě Jevíčko dostalo až do knižní podoby? Za vším stojí pár přátel z vysoké školy a seznámení jevíčského starosty se spisovatelem.

„S Milanem Valentou jsem se seznámil na jedné drozdovské zabijačce nedaleko Zábřehu. Kamarádi z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se rozhodli, že picnou čuníka. Bylo to v hospodě, kterou vlastní nějaký Joséfek Záruba," vzpomínal Roman Müller. Podle starosty dlouhé roky tím směrem jezdívali taky jevíčští hasiči, kteří tam pořádali tábory pro děti. Joséfek pak po nich posílal do Jevíčka pozdravy.

Jak tak jednou přátelé v hospůdce seděli, vymysleli zajímavý plán. V rámci školy totiž pořádali festival, který se jmenoval Mikulovění, odvozený od slov Mikulov a chvění. „V Mikulově z festivalu ale sešlo, tak padl návrh, že by se mohl přestěhovat k nám jako Jevíčkovění. Tak jsme festival udělali v Jevíčku. S kamarády přijel i Milan Valenta, který učí na pedagogické katedře. Přivezl s sebou studenty, kteří mají vlastní kapelu i divadelní soubor," vyprávěl Roman Müller. Nový festival zaznamenal na Malé Hané obrovský úspěch. Mezi hosty nechyběl ani vynikající muzikoterapeut Luboš Holzer, který dokázal během dvou hodin s dětmi nacvičit několik skladeb, a pak je spolu hráli pro veřejnost. Letos už se přehlídka konala potřetí.

Příběhy z historie

Po prvním Jevíčkovění vzal starosta Milana Valentu na městskou věž. „Bylo pěkné počasí, rozhlíželi jsme se po Malé Hané a já mu vyprávěl různé příběhy z historie," líčil starosta. Milanu Valentovi se historie a příběhy natolik zalíbily, že se rozhodl, že napíše knihu. „Než Milan odjel, vybavili jme ho kompletní literaturou o městě, která je dostupná v Jevíčku. Všechny knihy prostudoval, hledal zajímavé příběhy. A po třech letech je na světě jeho dítě Muřínoh a Krchomilka," poznamenal Roman Müller. Lidé v knize najdou třeba kapitolu o posledním poustevníkovi, který žil v kostelíčku svatého Bartoloměje, nebo se dočtou o tom, jak to vypadá, když všichni svatí, kteří mají v Jevíčku a v okolí sochy, hrají hokejový zápas proti všem skřítkům, kteří žijí na Malé Hané.

Všímavým pozorovatelům neunikne, že je v knížce malá chybka. „Petr Válek, který knížku ilustroval, maloval i předsádku. Nikdy tady nebyl, dostal do ruky jen mapku. Když ji překresloval, udělal chybu, Křenov omylem přejmenoval na Křelov," vysvětlil Roman Müller. Čtenáři v tom proto nemusejí hledat mystiku.

Přímo pro Jevíčko má kniha speciální přebal. Zájemci o jevíčské příběhy se dozvědí nejen o městě, ale i o autorovi Milanu Valentovi. Těchto speciálních výtisků s originálním přebalem jsou necelé dvě stovky. Knihu vydalo nakladatelství Albatros. K zakoupení je v jevíčském informačním centru.

V příbězích vystupují skutečné postavy z historie města. Čtenáři, kterým se kniha dostane do ruky, tam tedy ne náhodou najdou i obrázek, na kterém je Milan Valenta a Jiří Válek. Snad poznají také svého starostu.

Kdo je Milan Valenta:

Autor je spisovatelem, výtvarníkem, vysloužilým hercem, divadelním režisérem, dramatikem a dramaturgem, speciálním pedagogem, učitelem, univerzitním profesorem, sběratelem příběhů, fotografem a milovníkem krajiny, snílkem, otcem, manželem, synem, výcvikovým lektorem, dramaterapeutem, falešným hráčem na trubku, příležitostným peciválem, chalupářem, neúspěšným zahradníkem a také autorem knihy „Půďáci ze staré školy", na které kniha „Muřinoh a Krchomilka" volně navazuje.