Duchovním otcem projektu Rok židovské paměti je radní města Rudolf Beran. „Projekt zahájíme 23. ledna s Leo Pavlátem, ředitelem Židovského muzea v Praze, jehož maminka z Jevíčka pocházela,“ prozradil radní a aktivní literát Rudolf Beran.

A rovněž na další měsíce roku město připravuje bohatý program. Vyvrcholit by měl na začátku června tradičním edukativně múzickým festivalem Jevíčkovění. „Program je v přípravách. Ne že by nebylo z čeho, to v žádném případě, ba naopak. Spíše řešíme, jak to celé poskládat a hlavně zaktivnit všechny místní, kteří projevili zájem, ale zároveň vyčkávají, co jim bude předestřeno,“ nastínil patron a hlavní organizátor projektu Rudolf Beran.

V rámci festivalu Jevíčkovění se jeho účastníci nakrátko stanou svědky dávných časů. „Plánujeme s chlapci z Malachu přiživit jevíčskou paměť o předválečný život na ulici jevíčského rabinátu a v ulicích jí přilehlých,“ poodkryl něco z programu festivalu radní Beran.

Chystá se i knižní publikace

Akcí, které místní i návštěvníky Jevíčka během příštího roku čekají, však bude mnohem víc. Radnice plánuje vrátit na budovu jevíčské synagogy desky s Desaterem, odhalit památníček obětem holocaustu nebo vydat publikaci věnovanou jevíčským Židům.

Autorkou je Ludmila Dobrozemská, která napsala diplomovou práci o jevíčských Židech v letech 1918 až 1945. Čerpala v ní mimo jiné i ze vzpomínek a materiálů nedávno zesnulého jevíčského rodáka, dlouholetého kronikáře Františka Plecha, který zasvětil bádání o místní židovské komunitě řadu let.

Ve spolupráci s městem se budou na projektu podílet významné instituce i jednotlivci. Partnerství přislíbilo Židovské muzeum v Praze, Archív vizuální historie Malach Matematicko fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, Institut Terezínské iniciativy, Brněnská židovská obec, ale i Pardubický kraj a místní gymnázium. Zapojí se rovněž městská knihovna, muzeum, čtenářský a literární klub a vlastivědný kroužek.

„Na květen vyjednávám dokumentaristu Pavla Jurdu, který by rád v Jevíčku prezentoval dokument Muž, který měl nebýt o neobyčejném životě básníka židovského původu Hugo Sonnenscheina. Březen i duben již lehce bukuji ředitelce Institutu Terezínské iniciativy paní Tereze Štěpkové. To proto, že bychom se rádi připojili k veřejnému čtení obětí holokaustu, jež příští rok padá na konec dubna,“ přiblížil další plánované aktivity Rudolf Beran.

„Něco již máme přislíbeno a domluveno. Leč stále místo je a my bychom je rádi zaplnili jakýmkoli obsahem k tématu. Náš projekt je otevřený stejně jako třídenní festival Jevíčkovění, který se bude židovským tématům věnovat,“ uzavírá za organizátory Rudolf Beran.