„Posekám trávu na zahradě u domu a v pytli ji vyvezu na kompostárnu. Nechci, aby mi u domu smrděla tlející tráva,“ řekl Pavel Dvořák.
Ne pro všechny obyvatele Litomyšle je ale tohle běžný postup. Řada lidí si u domu posekala, ale hromadu pak nechali ležet a čekali, až ji městské služby vyvezou. V podstatě ale založili černou skládku.
„Hromádky jsme přestali z ulic odvážet, protože při posledním svozu jsme jich napočítali padesát,“ uvedl Karel Kalousek, ředitel Městských služeb Litomyšl.
Přitom možností, jak se zbavit bioodpadu mají lidé ve městě hned několik. A kupy trávy na ulici mezi ně rozhodně nepatří. „To by pak každý mohl nechat rozbitou lednici na parkovišti nebo vyhazovat nepotřebné věci na chodník,“ podotkl Kalousek.
V Litomyšli mohou lidé zelený odpad zavézt na kompostárnu nebo využívají speciální kontejnery, které jsou přímo na bioodpad určené. „Na jaře a na podzim děláme navíc svozy zdarma. Dáváme taky dotace na nákup kompostérů. Dosud jsme jich rozdali skoro pět stovek,“ dodal místostarosta Radomil Kašpar.
Každé město v Pardubickém kraji jde svojí cestou. Litomyšl hnědé popelnice nechce.
Na kompostárnu vsadili také v nedaleké Příluce. „Postavili jsme obecní kompostárnu a každá domácnost má ještě k dispozici kompostér,“ sdělil starosta Příluky David Šimek.
Jinde se ale osvědčily hnědé popelnice na bioodpad. Mají je lidé ve Vysokém Mýtě nebo Chrudimi.
„Letos jsme v části města zahájili pilotní projekt svozu bioodpadu od rodinných domů. Příští rok rozšíříme svoz bio od rodinných domů na celé město, a to včetně všech městských částí okolo. Chystáme také řešení pro sídliště a plánujeme zavést pytlovaný svoz plastů a papíru,“ přiblížil plány chrudimský místostarosta Aleš Nunvář.
Mezi prvními městy v kraji, kde začali řešit likvidaci bioodpadu, bylo Vysoké Mýto. Se zeleným odpadem pracují už od roku 2005.
„Hnědé popelnice se nám osvědčily hlavně u rodinných domů. Lidé si mohou vybrat, zda chtějí kompostovat bioodpad na zahradě nebo ukládat do hnědé popelnice. Třídí opravdu zodpovědně. Bioodpady do popelnice odkládají bez obalů a skutečně jen ty odpady, které do hnědé popelnice patří,“ sdělila Marie Lněničková, mluvčí Vysokého Mýta.
U bytovek je to ale horší, v popelnicích bývají i zbytky jídla a další odpad. Veškeré bioodpady z hnědých popelnic a ze sběrných dvorů se ve Vysokém Mýtě zpracovávají už roky na kompostárně. Dříve kompost rozdávali v Mýtě lidem zdarma, nyní za něj účtují jen symbolickou cenu a zelené hnojivo využívají taky při údržbě veřejné zeleně.
Každé město v Pardubickém kraji jde svojí cestou. Litomyšl hnědé popelnice nechce.
„Náklady na likvidaci by se zvýšily. Firma Liko by navíc musela pořídit speciální vůz. Zaznamenali jsme s tím špatné zkušenosti, tráva v popelnicích hnije a smrdí. Raději přidáme peníze na kompostéry,“ vysvětlil Kašpar. Kompost pak mohou lidé využít zase na zahradě a je podle něho zbytečné vozit trávu někam na další zpracování.
