Po dlouhé zimě nastalo teplé a slunné období. Tyto dny nejsou již tak veselé pro pylové alergiky přecitlivělé na jarní pyly.

Pylová zrna jsou obsažena v samčích orgánech květů. K těm samičím se mohou přenášet prouděním vzduchu nebo hmyzem. Rostliny, které využívají k přenosu pylových zrn hmyz, mají větší a těžší pylová zrna. Tyto rostliny mají lákavé velké, vonící květy. Jejich pyl způsobí obtíže při přímém kontaktu s rostlinou. „Rostliny větrosprašné, jejichž pyl je roznášen větrem, mají menší pylová zrna, která produkují v obrovských množstvích. Pyl těchto rostlin je rozhodující příčinou sezonní pylové alergie. Pylová zrna jsou unášena na velké vzdálenosti, a tak lidé mohou reagovat na pyly rostlin, které se v blízkosti jejich obydlí nevyskytují,“ vysvětluje lékařka Jana Šilarová z alergologické ambulance nemocnice v Litomyšli

Nejhorší bříza

Jako alergeny jarní pylové sezony se uplatňují především pyly jarních dřevin. Nejčasnějším alergenem z této skupiny je pyl lísky, která rozkvétá již v únoru, někdy i dříve. „Později se jedná o olše, topol, břízu, vrbu, dub. Kolem Velikonoc rozkvétají další listnáče, jasan, javor, habr. Nejagresivnějším alergenem této skupiny je pyl břízy,“ říká Jana Šilarová.

Mezi příznaky alergie na jarní pylové alergeny patří rýma, svědění nosu, otoky a svědění očí. Dále jde o dušnost se sípavým dýcháním nebo jen dráždivý kašel. U přecitlivělých osob může dojít ke zhoršení atopického ekzému. Část pacientů alergických na pyly břízy mívá i obtíže po konzumaci tepelně neupravených jablek, při konzumaci ořechů nebo při zpracovávání syrových brambor. „Obtíže se projevují tzv. orálním alergickým syndromem. Pacient pociťuje svědění patra. Může dojít k otoku rtů nebo i jazyka. Tento jev způsobuje zkřížení alergií mezi pylem břízy a potravinami. Jde o velkou podobnost alergenů mezi těmito rostlinami, takže dojde k vyvolání alergické reakce. Vařením se alergizující bílkoviny zničí a obtíže již nevyvolají,“ přibližuje lékařka z Litomyšle.

Pylovým alergenům se nemůže člověk nikdy zcela vyhnout. Základním opatřením ke zmírnění obtíží je snížení kontaktu s alergenem. K odhalení se provádějí kožní, případně krevní testy. Na internetových stránkách www.pylovasluzba.cz jsou dostupné aktuální informace o pylové situaci v zemi.

Krátký déšť

V období nejvyššího výskytu alergenů je třeba omezit pohyb v přírodě, a to především za suchého a větrného počasí. V ovzduší je totiž nejvyšší koncentrace pylových zrn. „Doporučujeme větrat pouze krátce po ránu nebo po dešti, kdy je množství pylů v ovzduší nejmenší. Podstatná je především délka trvání deště. Mírný déšť trvající několik hodin vyčistí ovzduší lépe než krátká intenzivní bouřka,“ dodává Jana Šilarová. Dále je třeba vyhýbat se rozkvetlým stromům a po pobytu v přírodě se umýt, aby se odstranila pylová zrna z kůže.

V péči o alergického pacienta jsou preventivní opatření důležitou součástí boje s onemocněním. Prevenci a léčbu nelze zanedbávat, protože se pacient vystavuje riziku postupného zhoršování příznaků onemocnění a rozšiřování alergických reakcí na další alergeny. (ik, rz)