Přiznám se bez mučení, že ráno pro mě začíná v době, kdy již povětšinou mají děti školou povinné za sebou minimálně půlku první vyučovací hodiny. I proto pro mě byla výzva kývnout na nabídku včelaře Jana Jirmana z východočeské Dřevíče podílet se na prvním letošním vytáčení medu. „Stačí když vyjedeme krátce po čtvrté hodině ráno,“ zpražil můj prvotní entuziasmus.
No ale co, když jsem to slíbil, pojedu. S nadšením v hlase, ale trošku zakaboněným pohledem do prázdna, jsem do telefonu slíbil, že přijedu. Pro jistotu jsem si nařídil tři budíky a ještě přemýšlel o tom, že bych si na pár dní do svého panelákového bytu pořídil párek kohoutů.
Tuto myšlenku jsem však nakonec zavrhl. Selským rozumem jsem si totiž dal pět a pět dohromady. Ne, že bych myslel na sousedské soužití, ale bylo mi jasné, že musím vyjet ještě v době, kdy i kohouti spí.
Jedeme na pastvu
Ve smluvený čas jsem tedy na místě. Slunce, i celá ves ještě spí, ale Jan Jirman už se čile připravuje na „výlet“. „Tak a jedeme na pastvu,“ hlásí do ticha.
Tím mě trošku, i když venku je jedenáct stupňů, zmrazil. Až do teď jsem měl totiž pastvu spojenou s mlékem, potažmo steaky, a ne se strdím. „Vy jste nikdy neslyšel, že se včely pasou? Vždyť okolo sebe mají pastviny, kde sbírají ten blahodárný nektar,“ reaguje včelař na můj tázavý pohled.
Co všechno vlastně o včelách víte? Vyzkoušejte náš kvíz:
KVÍZ: Kam chodí včely na záchod a co je to česno?
Po této lekci, ne poslední, vyrážíme do nedaleké lokality Studénka, kde na nás čeká dvaatřicet z celkových Jirmanových 198 úlů. A v každém z nich deset medem nasáklých rámečků s plástvemi.
close
info
Zdroj: Deník/Petr Vaňous
zoom_in
Nezbytnou pomůckou včelaře je i dým
Následuje otázka, která přijít musela. Proč se musí za včelami vyrazit v tak nekřesťanskou hodinu? „Ještě nad ránem nejsou tak aktivní. Při svítání je totiž chladněji a nejmíň otravují. Pokud bychom vyjeli později, nesebereme prakticky nic a budeme mít pěkně dlouho včely v zádech,“ opět dokazuje moji neznalost včelař. Doteď jsem si myslel, že je to prostě doba, kdy včelí královna vyšle medonosky ven do práce.
Důležitý je vhodný „outfit“
Sám včelař se však také diví. A to přímo na místě u úlů. Ne snad, že by mu včely uletěly, ale zaujal jej můj outfit. Hlavně pak tříčtvrteční kalhoty. „No, to si tedy troufáte. Když vám včela zaletí pod ně… No, nechme to být,“ trousí včelař a už mi podává včelařskou bundu, klobouk a rukavice. Sám si tyto propriety také připravil. A do toho ještě z auta vyndal potřebný dýmák, rozpěrák a smeták.
play_fill
A jde se na věc. Ke svému údivu zjišťuji, že s tím včelím ponocováním, respektive ranní únavou, měl pravdu. Prvních pár úlů, kdy bere jen horní část plnou nacucaných pláství, se včely prakticky nehnou. Asi jim k tomu pomáhá i trošku uspávající dým.
Když nás však slunce přes vzdálené vrcholky začíná decentně hladit prvními paprsky, probouzí to i první včelí nedospalkyně. „Tak si to pojďte zkusit,“ nabízí mi Jirman nejen dýmák, ale i rozpěrák.
close
info
Zdroj: Deník/Petr Vaňous
zoom_in
Rámeček s pláství doslova obsypaný včelami
Pochlapuji se. První plástev z medníku jde sice trošku ztuha, ale včel na nich je pomálu a tak stačí s rámečkem pouze lehce zatřepat. Pak už to je horší, chvilku si připadám jak v Hitchcockově hororu. Jen místo ptáků je kolem mě až příliš mnoho včel.
Tříhodinová šichta
A tak raději sklouzávám jen do role otvírače a přitvírače medníku, kam se právě ulovené plástve ukládají. Celá šichta s dvaatřiceti úly, kdy v každém medníku bylo deset rámečků, nám zabírá necelé tři hodiny.
Při otvírání víka se dozvídám, že z jedné plástve v rámečku je asi kilogram medu a na jedno kilo musí asi dva miliony včel navštívit přibližně 700 tisíc květů. „Začínají jej sbírat koncem dubna a začátkem května. A sezóna je tak do srpna,“ doplňuje moje znalosti Jirman.
play_fill
To už jsme na cestě do stáčírny. Zde je třeba plástve „odvíčkovat“ a poté postupně vložit do přístroje, který z dálky, vlastně i zblízka, připomíná pračku s horním plněním. „To je odstředivka. Tam nyní plástve dáme a asi půl hodiny počkáme, než se všechen med z plástve odstředí. Dneska to je na celý den. Z naší ranní procházky jsme přivezli asi 450 kilogramů medu,“ odhaduje Jirman, který ročně přes odstředivku zpracuje kolem šesti až sedmi tun.
Při prvním sběru se ještě nepozná, jaká bude včelařská sezóna. „To zjistíme až tak v půli července. Nicméně už něco naznačilo jaro, které bylo velmi chladné a to včely nemají rády,“ doplňuje včelař a na rozloučenou mě obdarovává nejen medem, ale také velmi chutnou medovinou. A i když se na oba včelí produkty celý svět směje, moje mysl a tělo už chtějí jen opět spát.
