Výzdoba fasád nebyla v minulosti ničím zvláštním. Největší rozvoj zaznamenala v období renesance. „V 16. století byla sgrafitová výzdoba obvyklá. Typický příklad můžeme vidět na nedalekém zámku v Litomyšli, který je celý ozdobený psaníčkovými sgrafity," uvedl kastelán hradu Miloš Dempír.

Zdobnost renesance

Na Svojanově v 16. století vyrostl reprezentační palác. Po staletích už tak sice nevypadá, ale v té době to byla čistě zámecká stavba. „Renesanční palác se sgrafitovou výzdobou jednak zaslepil obranný břit věže a tím úplně popřel původní obranný charakter hradu. Na druhou stranu se do okolí otevřel obrovskými okny, což byl výraz reprezentace a honosnosti," vysvětlil kastelán.

Majitelé nechali téměř celý nový objekt vyzdobit renesančními psaníčky. Když se návštěvníci zadívají a představí si, že okna měla ještě renesanční ostění, palác členitou střechu se zdobenou atikou, iluze o někdejším šlechtickém sídle je dokonalá. A to na Svojanově mají ještě jednu raritu. „Na domě zbrojnošů jsou předchůdci renesančních sgrafit, a to goticko renesanční kvádrování. Není ryté do omítky, ale malované," řekl Miloš Dempír. Podle kastelána to je první ukázka, jak se majitelé snažili své budovy zdobit různými malbami i z venku.

Odborníci, kteří dostali obnovu sgrafit na paláci na starosti, měli před sebou jasnou vizi. Sgrafita obnovit tak, aby se od těch původních nelišila. „Postavili jsme lešení a začali jsme zjišťovat rozsah poškození i možnosti, jak budou omítky držet. Nejprve jsme chtěli sgrafita vyškrábat do původních omítek, ale byly strávené a odpadávaly," popisoval stav Lukáš Novotný. Odborníci se proto dohodli se správou hradu a natáhli omítky znovu. „Do ještě vlhké omítky jsme vyškrabávali sgrafitové obrazce," poznamenal Lukáš Novotný.

Záznamy badatelů

Každé sgrafito má jinou velikost, v každém psaníčku je jiný ornament. Odborníci sgrafita neobnovovali podle toho, jak je to zrovna napadlo. „Máme fotodokumentaci z dob, než památkáři omítku se sgrafity otloukli, dále máme i nákresy z 19. století. V té době přes Svojanov cestovali různí badatelé. Poměrně detailně zaznamenali sgrafita i s malbami," podotkl kastelán.

Renesanční palác je vybudovaný v místě, kde trpí rozmary počasí. I s tím odborníci počítali. „Sgrafita jsme napustili speciálními hloubkovými penetracemi, abychom je uzavřeli před vlhkostí, aby voda po nich jen sklouzávala, nevpíjela se a sgrafita tak vydržela," přiblížil Lukáš Novotný.

Letos už pracovníky na hradě nikdo neuvidí. I když měli v plánu v pracích pokračovat, změna počasí už to nedovolí. Podle Miloše Dempíra na hrad se vrátí zase na jaře. „Sgrafita přibudou i na zbývající části omítky po pravé straně a na celém traktu mezi velkými okny," slíbil kastelán.

Hrad je nyní otevřený o víkendech do 14. prosince.