Do problematické situace se tak dostávají hlavně ženy s malými dětmi.

Očekávání, že krize otevře dveře ne zcela běžným možnostem zaměstnávání, se nenaplnila. Zaměstnavatelé nepřistoupili ke zkracování úvazků. „Uvedené není moc využíváno z jednoduchého důvodu. Ti, co měli smlouvu na dobu určitou, jsou již v evidenci jako nezaměstnaní a ti ostatní by s něčím takovým museli souhlasit,“ vysvětlil ředitel Úřadu práce ve Svitavách Jan Tesař. A kdo z těch, co jsou zaměstnaní v pracovním poměru, by dobrovolně snížil svůj pracovní úvazek, když nemusí a potřebuje živit rodinu? „Vždyť lidé potřebují peníze a kde je zvláště dnes vezmou než v práci? Zaměstnavatel není schopen něco takového prosadit,“ sdělil Jan Tesař. Zaměstnavatel musí jedině dát výpověď, se kterou je spojená výpovědní lhůta a odstupné.

Méně než naplno?

Možnost práce na kratší úvazek by uvítaly především ženy, které se starají o děti. I odborníci považují za dobré, když zaměstnavatelé vytváří příležitosti pro to, aby rodiče mohli lépe slaďovat rodinu a práci. „V reálné situaci je pro rodiny často nemožné tyto dva nejdůležitější prvky skloubit. Jestliže oba rodiče pracují do čtyř hodin nebo i déle a zároveň končí provozní doba školky, děti přichází také ze školy ve čtyři, a pak mají kroužky,“ domnívá se Monika Čuhelová, vedoucí mateřského centra ve Svitavách a odbornice na slaďování práce a rodiny. Podle ní pokud se prarodiče aktivně nezapojují do pomoci mladé rodině, je nemožné skloubit práci a rodinný život.

Situace ve svitavském okrese kopíruje stav v celé zemi. Chybí nabídka pracovních příležitostí zkrácených pracovních úvazků. „Nejsem si jistá, zda je pro zaměstnavatele tato forma výhodná, efektivnější. Velmi si přeji, aby se postoje a realita změnily,“ říká Monika Čuhelová. Současná celková nabídka pracovních pozic je, jednoduše řečeno, žalostná. „Proč jinak platí, že těch asi sedm tisíc čtyři sta nezaměstnaných v okrese Svitavy nezaplní těch asi 90 použitelných volných míst,“ klade si otázku Jan Tesař. A tak i ti, co by uvítali práci na méně než čtyřicet hodin týdně, mají smůlu.

Podle statistik finančních expertů pracují v České republice pouze čtyři procenta žen a jedno procento mužů méně než dvacet hodin týdně. Narozdíl třeba od Rakouska, kde je to necelá třetina žen.