I jejich příprava a zdobení se během století měnily. Muzea ve svitavském okrese mají ve svých sbírkách řadu cenných exponátů, které připomínají právě velikonoční svátky.

Rozsáhlou sbírku velikonočních kraslic spravuje Regionální muzeum v Litomyšli. „Máme i zdobená plná vajíčka. Zajímavá jsou nejen tradičně zdobená, ale je tam rovněž řada neobvyklých. Především se jedná o ty kovářsky zdobené. Od letošního roku jsou kraslice k prohlédnutí na webu muzea ve sbírkách on-line," uvedla Hana Klimešová, kurátorka sbírek z Regionálního muzea v Litomyšli.

Některé litomyšlské kraslice jsou nyní k vidění na velikonoční výstavě v muzeu v Poličce. Velikonočním tradicím v regionu se věnuje etnografka Stanislava Cafourková. Podotýká, že svátky na Poličsku byly v podstatě skoro stejné jako jinde v Čechách, přesto našla několik zajímavostí. „K Velikonocům patří také zvyky a obchůzky v období půstu. Záznam o "chodění se smrtí" v Poličce máme v místním časopise Jitřenka 1894. A hudební skladatel Bohuslav Martinů se ve svém cyklu Český rok hodně vrací k lidovým obyčejům a zvykům, které se konaly přes celý rok. Jistě alespoň něco z těch zvyků sám zažíval, především jako dítě," vysvětluje etnografka Stanislava Cafourková.

K Velikonocům neodmyslitelně patří barvení a zdobení vajec. Technik je mnoho. „Co se týče zdobení kraslic, jistě i na Poličsku byla rozšířena vosková batika malovaná špendlíkem. Nejčastěji se asi používala barva červená, případně žlutá. Dlouhodobě používané a jednoduché bylo přikládání listů na vajíčka a vaření v cibuli. Na Horácku bylo také rozšířeno vyškrabování – gravírování," dodává Stanislava Cafourková.

A na velikonoční tabuli nesměl v minulosti a vlastně ani dnes chybět mazanec. Kromě toho se připravovalo masité jídlo tzv. hlavička, jde o velikonoční nádivku. „Běžné bylo koledování dětí a mládeže, chlapci promrskávali děvčatům sukně, aby byly mrštné. Velikonoční pondělí je spjato i s dalšími zvyky, například koulením vajec," dodala etnografka