Příprava stavby silnice, která byla po přejektování přejmenována z D43 na I/73, protože s výjimkou části u Brna nebude mít charakter čtyřproudé dálnice, se táhne zejména kvůli problémům s trasováním okolo jihomoravské metropole a zdejšího sídliště Bystrc.

„Stavba je rozdělena na tři úseky. V tuto chvíli je v přípravě nejdále střední úsek mezi Bořitovem a Svitávkou, který má sedm kilometrů. U něho máme požádáno o územní rozhodnutí a měl by to být první úsek, který se bude stavět. V současné době zpracováváme dokumentaci pro stavební povolení a věřím, že v krátké době připravíme stavbu,“ uvedl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl v podcastu portálu zdopravy.cz.

Jižní (u Brna) a naopak severní úsek (na Svitavsku) silnice I/73 je však zatím v nedohlednu.

Pozůstatky z výstavby Hitlerovy dálnice se dodnes dochovaly v trase plánované dálnice D43.
Místo tří pruhů čtyři. Svitavsko čeká na rychlodráhu, stavba je ale v nedohlednu

„U jižní části připravujeme podklady, abychom prošli procesem EIA a stavbu dokázali stabilizovat. Příští rok chceme požádat o stanovisko, abychom mohli posléze připravit dokumentaci pro sloučené rozhodnutí,“ doplnil Mátl.

úsek hranice JM kraje – Staré Městoúsek hranice JM kraje – Staré MěstoZdroj: ŘSD

V podobné fázi je i severní část. Přípravy se táhnou dlouho i proto, že ŘSD daly zabrat technické studie. „Museli jsme prozkoumat Hitlerovo dálniční těleso, jestli se dá, nebo nedá využít pro novou silnici. Bez toho by nám ministerstvo dopravy neschválilo záměr projektu. Měli jsme spoustu práce, abychom se dostali do finálního technického řešení. Nyní začneme dělat kroky, abychom urychlili přípravu velmi významné komunikace na sever od Brna,“ vysvětlil Mátl.

úsek Svitávka–hranice JM krajeúsek Svitávka–hranice JM krajeZdroj: ŘSD

V krajině Svitavska i Jihomoravského kraje se nachází několik zbytků z dálnice, kterou plánoval už Adolf Hitler, ale nestihl ji dokončit. Mosty a další prvky se však pro novou silnici nehodí. „Za ty roky se z toho stal biotop a kvalita náspu není dobrá. Povedeme trasu tímto územím, ale budeme muset velkou část odtěžit, provádět sanace a budeme de facto stavět znovu. Ani mosty, které jsou dnes pomalu 80 let staré, si nedovedu představit, že bychom využili na stavbu nové dálnice s životností sto let,“ řekl v podcastu Mátl.

Ilustrační foto
Petice za výstavbu R43 v Senátu

Zatímco dálnice D35 má poměrně jasné termíny, ve směru na Brno navazující silnice I/73 tak daleko není, přitom bude pro svitavský okres neméně důležitá. „Pro tranzitní dopravu sever - jih by měla být silnice I/73 řešena urychleně. Jinak to bude od nás peklo přes Březovou nad Svitavou, Letovice,“ podotkl před časem místostarosta Svitav Pavel Čížek.

Vše o úseku hranice JM kraje - Staré Město najdete ZDE

Lidé v regionu doufají, že stavba I/73 naváže na dálnici D35. Obávají se totiž návalu dopravy v menších městech a obcích. „Pro nás je důležitá propojka mezi I/35 a Brnem. Mám obavu, když se D35 kompletně dostaví, tak bude doprava kolidovat přes naše města. Je nutné, aby se pokračovalo v dostavbě I/73 a nevznikla desetiletá pauza, jinak by vznikl velký problém v Letovicích, Svitavách nebo Křenově,“ podotkl starosta Jevíčka Dušan Pávek.

Problém se týká i pokračování frekventované silnice I/43 ze Svitav na sever, k polským hranicím: 

Jedno auto za druhým. Tak to vypadá na frekventované silnici I/43 v Moravské Chrastové, Březové nad Svitavou i Rozhraní. Hluk odstraní nová okna. Hustý provoz ale zůstane.
Kvůli D35 hrozí u Svitav kolaps, autostráda na Brno je přesto jen na papíře

Úsek silnice I/73 od hranice Jihomoravského kraje ke Starému Městu u Moravské Třebové se má začít podle ŘSD stavět v roce 2028 a řidiči by po něm mohli jet v roce 2032. Kdy bude silnice I/73 kompletně hotová, si nikdo netroufá odhadnout.

Vše o úseku Svitávka - hranice JM kraje najdete ZDE

Silnice I. třídy číslo 73 z Brna na sever směrem na Moravskou Třebovou byla dříve označována jako dálnice D43. Ta by měla vést z velké části v obdobné stopě, ve které nacistické Německo rozestavělo dálnici Vídeň – Vratislav. První plány na dálniční spojení Brna s Vratislaví jsou z roku 1938. Od roku 1939 až do zastavení prací v roce 1942 probíhaly stavební práce na části tzv. „Německé dálnice“ Vratislav–Brno–Vídeň od Městečka Trnávky přes Brno až po Ledce před Pohořelicemi v celkové délce 84 kilometrů. Téměř všechny pozemky v trase byly vykoupeny. Byly rozpracovány a postaveny četné dálniční mosty a propustky, rovněž proběhly a někde byly i dokončeny zemní práce. Výstavba některých úseků byla zastavena ve vysoké rozpracovanosti před pokládkou vozovek.