Jak se vlastně do USA dostala? Ví se, kdo ji odvezl?

Její cesta začala už v roce 1942, když vyšlo nařízení, aby byl svezen všechen majetek synagog do Prahy do Židovského muzea. Tam byly všechny předměty zkatalogizovány. Nacisté využili znalosti tamních muzejníků. Po válce, když bylo muzeum zestátněno, stát část předmětů prodal do zahraničí. Byly to především svitky Tór, okolo 1500 kusů z celých Čech a Moravy. Naštěstí je koupil židovský advokát Ralph Yablon, který je daroval Westminsterské synagoze. Zřídili nadaci Memorial Scrolls Trust, která Tóry opravovala a následně zapůjčovala do fungujících židovských obcí po celém světě. Nejvíce jich je právě v USA a to je i případ tří litomyšlských Tór. Před deseti lety, když jsme naposledy připomínali transport litomyšlských židovských sousedů do Terezína, věděla autorka výstavy Marie Poláčková pouze o Tóře z Marylandu. Nikdo jí ale tehdy na e-mail neodepsal.

Expozice Litomyšlští Židé našima očima

Výstava v Regionálním muzeu v Litomyšli je věnována historii, životům litomyšlských Židů i památkám, které po nich zbyly. Návštěvníci mohou vidět doplňky Tóry – pláštík, korunu, ukazovátko, štít a nástavce na Tóru, vypůjčené ze Židovského muzea v Praze, které se po 80 letech poprvé vrací do Litomyšle. Zvláště cenným exponátem je samotná Tóra, která přicestovala z USA. Dlouhá léta si všichni mysleli, že je jednou z litomyšlských. Samotnou Tóru je možné vidět do neděle 4. prosince, poté se vrací zpět do Kalifornie. Následně ji nahradí Tóra z Poličky, rovněž spojená s židovskou obcí v Litomyšli. Výstava v muzeu potrvá do 8. ledna.

Jak složité bylo vyjednání jejího zapůjčení?

Z evidence Memorial Scrolls Trust jsme na jejich stránkách zjistili, že litomyšlská Tóra se nachází právě v Kalifornii. O svitku z Marylandu tam ale nic nebylo. Zkusili jsme tedy napsat dopis rabínovi Bryanu Zive. Na odpověď jsme nečekali dlouho, přišla za několik dní. To bylo letos v květnu a od té doby jsme s rabínem v kontaktu a řešíme podrobnosti cesty a návštěvy. Takhle to vypadá možná jednoduše, ale úplně to tak není. V týmu, který se návštěvou zabývá, je několik lidí a stále si vyměňují informace. Je potřeba vykomunikovat, kdo co zaplatí, co by bylo vhodné během návštěvy neopominout a jaký bude jejich program. Chci moc poděkovat starostovi Danu Brýdlovi, jak se k celé situaci postavil. Náklady na dopravu do Evropy hradí americká strana. My jim tady jen platíme ubytování a o dopravu z letiště se postarala Smetanova Litomyšl. Když už bylo vše domluveno s panem rabínem, museli jsme dát vědět také do Memorial Scrolls Trust, protože svitek je stále jejich majetkem a bez jejich vědomí by neměl nikam cestovat. Setkala jsem se s velkou vstřícností. Fascinuje mne domluva bez papírování, jaké známe u nás. Co si řekneme nebo napíšeme, to platí.

 D35 v úseku kolem Kornic a Strakova povede v zářezu.
Sjezd ke hřbitovu v Hrušové i přeložka I/35 mají stavební povolení

Co to pro vás znamená?

Je to historicky významný okamžik. Tór, které by se byť na krátký čas vrátily na místo, odkud pocházejí, není mnoho. Pokud se tak děje, je to velká událost jak pro místo, tak pro komunitu, která svitek opatruje. Celá akce má hlavně duchovní rozměr a velký význam má pro židovskou komunitu. Uctí tím památku Židů vyvražděných během holocaustu.

Během příprav připomínky výročí jste ale odhalili jednu zajímavost, která vše poněkud zamotala, že?

V polovině srpna jsem se od Jeffreyho Ohrensteina z památníku Tór dozvěděla, že Tóra z Kalifornie byla díky dokumentaci Židovského muzea v Praze identifikována jako Tóra z Ústí nad Orlicí. Bylo to překvapivé zjištění pro všechny strany. Zatímco v Londýně jásali, že mají novou tečku na mapě, odkud Tóra pochází, my jsme spolu s Bryanem Zive byli dost zaskočeni. Objevil se i nápad, že bychom novou informaci nezveřejnili. To mi ale přišlo nefér a přesvědčila jsem o tom i ostatní. Naopak je to příležitost rozšířit příběh svitku. Máme navíc štěstí, že Ústí nad Orlicí leží jen přes kopec a za války patřilo pod Litomyšlský okres. Proto to zmatení. Na popisce bylo jako první uvedeno „Leitomyschl“ a za tím v závorce teprve „Wildenschwert“. Je tedy pochopitelné, že člověk, který informace psal a nebyl znalý geografických reálií kraje, nemusel hned vědět, že se jedná o jiné město než o Litomyšl. Litomyšl tedy přivítá Tóru ze svého někdejšího okresu, ale z jiného města. Rabína samozřejmě vezmeme i do Ústí, aby Tóru symbolicky navrátil na místo, odkud opravdu pochází, a splnil tím své poslání. Slíbila jsem pro americkou kongregaci, ale i pro památník Tór najít nějaké informace k ústecké židovské komunitě, protože o nich se v Ústí takřka neví a nikdo o nich moc mluvit zatím ani nechce. Pro místní je velké překvapení, že tam nějací žili, a opravdu nikdo neví, že tam měli také svoji modlitebnu. Takže i za tento objev může naše snaha navrátit Tóru do Litomyšle.

Víte o dalších Tórách z Litomyšle, které jsou někde ve světě?

Známe čtyři. Jeden svitek se nachází v muzeu Tór v Memorial Scrolls Trust, a ty další tři Tóry jsou v USA. Jedna z doby kolem roku 1875 je na Univerzitě Georgetown ve Washingtonu. Druhá z doby kolem poloviny 19. století se nachází v Kongregaci Ahavat Olam v Howellu ve státě New Jersey. Třetí z 19. století bez bližší datace je v Beth Shalom Congregation v Columbii ve státě Maryland. Nikdo z nich s námi ale nekomunikuje. Takže vlastně máme velké štěstí, že kongregace v Irvine má tak vstřícné členy, že svému rabínovi umožnili cestu k nám podniknout. Doufám, že lidé z Litomyšle ocení její přítomnost navzdory tomu, že není tak úplně odsud. Na výstavě ale mohou vidět doplňky Tóry – pláštík, ukazovátko, korunu, nástavce a štít, které opravdu pocházejí z litomyšlské synagogy.

Je šance, že by se nějaká Tóra natrvalo vrátila do Litomyšle?

Vzhledem k tomu, že v Litomyšli nemáme fungující židovskou náboženskou obec, neměl by návrat litomyšlské Tóry úplně smysl. Je to především náboženský text, který má být využívaný k účelu, ke kterému byl určen. Pokud by v Litomyšli vznikla nějaká expozice k židovské historii, pak by bylo myslím možné domluvit zápůjčku svitku z Memorial Scrolls Trust, který není aktuálně používán.

Co je Tóra?

Tóra‎ znamená zákon, učení, označuje první ze tří částí Tanachu, neboli prvních pět knih hebrejské bible. V širším smyslu pak slovo tóra označuje celý Tanach a také Ústní tóru, tradiční interpretaci textu Tóry. Pro prvních pět knih se zejména v křesťanském prostředí užívá název Pentateuch nebo Pět knih Mojžíšových, což je tradiční název pocházející z prostředí raného křesťanství.

Regionální muzeum v Litomyšli přibližuje novou výstavou život Židů v Litomyšli a také je tu vystavena Tóra.Regionální muzeum v Litomyšli přibližuje novou výstavou život Židů v Litomyšli a také je tu vystavena Tóra.Zdroj: Město Litomyšl

Tóra ve smyslu Pentateuchu je základním dokumentem judaismu. V Tóře je obsaženo stvoření světa, příběhy Adama, Noeho, příběhy židovských praotců Abraháma, Izáka a Jákoba, proroka Mojžíše, dále také 613 micvot (židovských přikázání) a další materiál, který lze považovat za právotvorný. Tóra tak dala základ celému pozdějšímu židovskému náboženskému právu.