Studentka pochází ze Santiago de Chile, kde navštěvuje střední školu. Do Svitav ji přivedlo budoucí povolání. „Chtěla bych studovat architekturu. Česká republika je velice zajímavá,“ uvedla Gabriela Aquirre. Je příjemně překvapená z prvního setkání se svými  spolužáky. „Jsou na mě hodní. Neumím moc anglicky, ale když jsem přišla poprvé do třídy, mohla jsem mluvit i španělsky a to bylo fajn,“ řekla Gabriela Aquirre.

Čeština je obtížná

Ve Svitavách je exotická černovláska už měsíc. Za tu dobu  se rozkoukala. „Už jsem se něco přiučila v angličtině a v matematice. V českém jazyce a v dějepise je pro mě obtížné porozumět. Čeština je velmi těžká,“ svěřila se studentka. O dalším studiu na některé z českých vysokých škol ještě rozhodnutá není. Určitě se ale chce  vrátit domů  do Chile.

Učitelé jsou k Chilance vstřícní. „Postupně tak, jak získává znalosti českého jazyka, komunikuje s vyučujícími. U mladých to není problém, jsou většinou vybavení angličtinou. S námi staršími je to horší,“ podotkl Jaroslav Najbert, zástupce ředitele gymnázia. Studentce však pomáhají i spolužáci, a to jak s překladem, tak s učením.

Za posledních deset let se podívali do zahraničí také studenti svitavského gymnázia, nejčastěji do Spojených států amerických, ale také do Belgie, Německa a Francie. A právě v Paříži měl možnost studovat Ondrej Šušol. „Rodiče mě přesvědčili, že anglicky se budu učit celý život. Němčinu ovládám na dobré úrovni. Proto padla volba na další jazyk, který bych se mohl naučit,“ vysvětlil Ondrej Šušol.

Body místo známek

Překvapil ho francouzský systém hodnocení. „Učitelé místo známek udělují body od nuly do dvaceti. Nula se rovná pětce. Aby člověk uspěl u zkoušky, musí získat minimálně osm bodů,“ přiblížil známkování Ondrej Šušol. Úroveň francouzské výuky je podle něho zhruba tři ročníky pod úrovní českého vzdělávání.

S tím souhlasil také Ondřej Richter, který studoval v americkém Utahu. „Pobyt v Americe mi pomohl hlavně v angličtině. V ostatních předmětech asi ne. Probírali jsme tam to, co už jsme tady brali. Studium tam je jednodušší,“ uvedl mladík. Proto se i po roce zařadil do svého ročníku. Z některých předmětů ale složil rozdílové  zkoušky.

V Americe Ondřeje Richtera  zaujal systém závěrečného ukončení studia. „U nás skládáme maturitu. Ve Spojených státech zprůměrují známky za všechny roky studia. Z toho vypočítají koeficient, podle kterého rozhodují o vysoké škole,“ popsal Ondřej Richter.

Osobnosti

Podle Jaroslava Najberta se studenti ze zahraničí vracejí osobnostně zocelení. „Na zahraničních školách je úplně jiný vztah mezi vyučujícím a studentem. Stávají se z nich osobnosti, které jsou schopné prosadit svůj názor,“ dodal zástupce ředitele. Studenti mají  ze zahraničí dobré znalosti, ale v menším počtu předmětů. Je přesvědčený o tom, že české vzdělávání je rozšířenější a všeobecné.

( ap, kk)