Dva plně naložené kamiony ve středu odpoledne odjely z Litomyšle. Odvezly obří sochy akademického umělce Aleše Veselého.

Když je těžká technika téměř přesně před rokem usazovala do zámecké zahrady a na jiná místa ve městě, vyvolaly sochy plno diskuzí a vášní. Nyní jsou tunové sochy pryč. „Dva kamiony odvezly šest soch. V Litomyšli zůstává jen Kaddish v Klášterních zahradách, a to až do odvolání. Může jít o dny i měsíce. Termín zatím nevíme,“ sdělil Antonín Dokoupil z litomyšlské radnice. Nejznámější sochu Aleše Veselého Kaddish totiž kamion nepoveze do ateliéru, ale do slévárny. „Bude se dělat jeho kopie pro olomoucké muzeum,“ dodal Antonín Dokoupil.

Aleš Veselý považuje výstavu sedmnácti soch na různých místech v Litomyšli za životní a podle svých slov pro něho byla velmi důležitá. Radní v Litomyšli dlouho uvažovali, že koupí jeho sochu, která stála v místě bývalé synagogy. Kvůli příliš vysoké ceně však na koupi nakonec nedojde.

Výstava kontroverzních soch trvala rok. Obří díla vyvolala diskuze, vášně a také obdiv. Reakce se lišily. Někteří lidé si včera oddychli, když kamiony se sochami opustily Litomyšl.

Osm hodin ráno. K zámeckému pivovaru přijíždí velký jeřáb a kamion. Velké stěhování začíná. Poslední fotografie turistů a sochy se loučí s Litomyšlí. Místní nebrečí. Sochy jim k srdci nepřirostly. „Některé věci vyskakovaly na lidi do prostoru a bylo to velké překvapení. Určitě ta výstava nebyla pro každého. Mně bude určitě chybět socha, která byla v zámecké zahradě. Odrážel se v ní zámek a člověk se v ní v jednom bodě ztrácel,“ řekl Petr Horák ze Svitav.

Malá malost

Na stěhování soch dohlížel sám autor Aleš Veselý, který pomáhal i při manipulaci s díly. Byl smutný, šťastný nebo zamyšlený? Těžko říci. „Cením si velkorysosti města, že mi možnost výstavy v Litomyšli nabídli. Ve světě takových výstav moc není. Tato výstava pro mě byla strašně důležitá a hodně mi dala,“ uvedl akademický sochař Aleš Veselý. Přesto lituje, že radní nakonec nekoupili symbolickou sochu, která se nacházela v místě bývalé židovské synagogy. „Město podlehlo malé malosti a nedokázalo si sochu nechat,“ komentoval rozhodnutí zastupitelů Aleš Veselý.

A která socha Litomyšli podle autora nejvíce slušela? „Určitě Distance a dotyky, která byla v zámecké zahradě. Byla velmi dobře umístěná, ve stoprocentní symbióze,“ vysvětlil Aleš Veselý.

V Litomyšli rozmístil s architektem Josefem Pleskotem sedmnáct svých děl. Unikátní a extravagantní sochy ale ve městě vyvolaly diskuze a rozdělily ho na dva tábory. Během výstavy se objevilo mnoho reakcí a nebyly pouze kladné. Dvakrát si dokonce sochy vyhlédli také zloději a ukradli nerezové prvky.

Jak to vidíte vy?

Jaromíra Němcová, sochařka, Praha

Učím u restaurátorů v Litomyšli a výstava Aleše Veselého se mi líbila. Byla naprosto úžasná. Zaujal mne Vstup do zákona i Kaddish. Je škoda, že expozice končí. A také mne mrzí, že žádná socha ve městě nezůstane.

Karel Štyndl,důchodce, Litomyšl

Ta výstava se mi vůbec nelíbila, to nejsou sochy ale příšery. Já nejsem proti modernímu umění, ale ty peníze se daly využít jinde, třeba na vilu Klára, kde táhlo dovnitř okny. Myslím, že většina Litomyšláků si oddechne.