Michal Zölfl nám k fotce prvňáčků z Osíku napsal: Rozhodl jsem se, že vám nepošlu jen svého prvňáčka Elišku, ale pošlu jich hned devět. Nebojte, nemám tolik dětí, které by šly najednou do první třídy. Devět je totiž v naší obci Osík prvňáčků v celé první třídě. V Osíku totiž máme školu relativně malou, pouze první stupeň. Podle mého názoru je to ale velká výhoda. Pedagog se tak dokáže věnovat každému žákovi mnohem více a především individuálně. Osnovy jsou shodné jako ve velké škole a leckdy jsou žáci z malé školy po přechodu na druhý stupeň hodnoceni lépe než ti „domácí“ z velké školy. A aby nechyběla ještě jména všech osíckých prvňáčků (zleva): Kateřina Bělohlávková, Nela Jiskrová, Jan Lenoch, Lukáš Havran, Marika Rožková, Eliška Zölflová, Sabina Pachlová, Eva Flídrová a Tereza Hájková.

Dominik Flídr bude navštěvovat Základní školu v Sebranicích. Na jeho první cestě do školy ho doprovodili oba rodiče. „Musím přiznat, že bych byla velice ráda, kdyby mu ta chuť a radost do školy, s jakou poprvé šel, vydržela i po další školní roky,“ napsala nám jeho maminka Hana Flídrová.

Ludmila Říhová Zezulová nám napsala: „Posílám fotku svého prvňáčka Matýska Zezuly z Moravské Třebové. Chodí do 1.C ZŠ na Palackého v Moravské Třebové. Překvapením pro něj samotného bylo to, že ač se do školy vůbec netěšil, po prvním dnu se vše změnilo a on se nyní nemůže dočkat rána, aby vzal brašnu a vyrazil za svojí paní učitelkou“.

Fotografii prvákůvojenské střední školy v Moravské Třebové poslal Petr Šabaka a připsal: V dopoledních hodinách prvního zářijového dne nastoupilo devadesát žáků do prvního ročníku vojenské střední školy v Moravské Třebové. Začíná jim „vojna“, i když úměrně jejich věku. Pod vedením velitelů a instruktorů z vybraných žáků třetího ročníku začali nováčci svůj adaptační proces. Termín „adaptační“ je pro začátek studia na vojenské škole příhodný. Žáci si musí zvykat na mnoho nových skutečností. Na prvním místě to je osamostatnění se. Už tu nejsou rodiče, už tu není volnost dětství, už tu není pohodlnost domácího prostředí. Každý byl jednotlivě zaregistrován na osobním oddělení nebo u lékaře. Každý byl řádně vystrojen několika druhy uniformy a dalším materiálem. Chlapcům byly v nejednom případě ostříhány vlasy nakrátko. Každý nalezl své místo v trojstupu. Začíná období, kdy se vlastně učí mluvit, chodit, chovat – hlásit se, pochodovat, vystupovat podle pravidel vojenské zdvořilosti. Až si tito nováčci osvojí základy vojenského chování, začíná jim výuka, která je samozřejmě nejdůležitější. Za čtyři roky vyjdou z brány vojenské střední školy v Moravské Třebové dospělí, zodpovědní, zocelení muži a ženy, osobnosti, které se rozhodnou sloužit národu jako profesionální vojáci. Držme jim pěsti, ať ke své píli mají štěstí.