Restaurátoři z Litomyšlské fakulty pracují často ve významných kulturních památkách. Tentokrát je to Emauzský klášter v Praze. Práce v ambitu národní kulturní památky zahájí tříletý mezinárodní projekt, na kterém se kromě odborníků Univerzity Pardubice podílí i další dvě německé vysoké školy.

„Cílem výzkumu je detailní zkoumání stávajícího stavu maleb i faktorů, které na něj měly v minulosti negativní vliv. K průzkumu využijeme nejnovější metody v oboru, z nichž některé se v této kvalitě dosud v České republice nepoužily,“ sdělil Jan Vojtěchovský, proděkan Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.

Podívejte se dovnitř:

Pražská vlastivěda - klášter na Slovanech neboli v Emauzích. Celková prohlídka zahrnovala návštěvu ambitu s gotickými freskami, refektáře a kostela Panny Marie, sv. Jeronýma a slovanských patronů.
OBRAZEM: Emauzský klášter na Slovanech ukázal svou krásu

ZAJÍMAVOST MALEB:

V ambitu pražského benediktinského kláštera Na Slovanech zvaného též Emauzy se zachoval rozsáhlý cyklus nástěnných maleb z doby Karla IV. Tyto malby, ač značně poničené, jsou pozoruhodné jak svým rozsahem a vysokou uměleckou kvalitou, tak složitou ikonografií. Historici zjistili, že malby nebyly původně pouze v ambitu, ale i v přilehlé kapli, kde se dokonce nacházely ty nejdůležitější výjevy. Cyklus byl inspirován středověkými spisy, které pomocí textu a obrazu uváděly čtenáře do dějin spásy. Základním principem tu byl tzv. typologický způsob biblické exegeze, v němž byly k událostem z Nového zákona přiřazovány starozákonní předobrazy. Malby v ambitu měly své zvláštní poslání, které zřejmě úzce souviselo s výjimečným postavením slovanského kláštera v koncepci Nového Města pražského. Očividně byly také spojeny se slavností Kopí a hřebů Páně, kterou pravidelně doprovázelo velkolepé ukazování svatých ostatků, pořádané na nedalekém novoměstském rynku. Emauzské malby tak kromě jedinečné reprezentace malířského umění Čech druhé poloviny 14. století umožňují nahlédnout i do kulturního a duchovního ovzduší Prahy za vlády císaře Karla IV.

Nástěnné malby v ambitu pražského kláštera Na Slovanech pocházejí z doby vlády císaře Karla IV., tedy ze 60. až 70. let 14. století a jsou v evropském měřítku výjimečné svým rozsahem. Celý cyklus měl původně 33 maleb, dnes je jich celkem 26.

Malby mají vysokou uměleckou kvalitu, což odpovídá tomu, že v době jejich vzniku byla Praha kulturním centrem Svaté říše Římské. Malby byly poškozené za druhé světové války, kdy klášter zasáhlo bombardování v roce 1945.Rajský dvůr Benediktinského opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích.Rajský dvůr Benediktinského opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích.Zdroj: se souhlasem České ceny za architekturu

Pražská vlastivěda - klášter na Slovanech neboli v Emauzích. Celková prohlídka zahrnovala návštěvu ambitu s gotickými freskami, refektáře a kostela Panny Marie, sv. Jeronýma a slovanských patronů.Pražská vlastivěda - klášter na Slovanech neboli v Emauzích. Celková prohlídka zahrnovala návštěvu ambitu s gotickými freskami, refektáře a kostela Panny Marie, sv. Jeronýma a slovanských patronů.Zdroj: DENÍK/Dimír Šťastný

"Na část maleb mělo vliv i zatékání do objektu. Jejich restaurování v 50. letech minulého století sice malby zachránilo, ale podle expertů také přineslo řadu druhotných materiálových vstupů, které se z dnešního pohledu jeví jako nevhodné," vysvětlila Martina Macková, mluvčí Univerzity Pardubice.

Projekt by měl po dvou letech poznatky shrnout do nové koncepce restaurátorského zásahu a stanovit také základní pravidla údržby maleb.

„Mezi ně patří i kontrola vnitřního klimatu ambitu, která může být pro další zachování maleb zásadní. Plánované restaurování se u některých děl má opakovat zhruba po 50 letech, což je doba za hranicí životnosti zásahu odborníků. Právě nyní je už naše práce žádoucí,“ upřesnil Vojtěchovský z Ateliéru restaurování nástěnné malby a sgrafita Fakulty restaurování.

Na restaurování maleb se podílí kromě Univerzity Pardubice i dvě německé vysoké školy, a to Univerzita aplikovaných věd v Kolíně nad Rýnem a Státní akademie výtvarného umění ve Stuttgartu. Celý projekt financuje německá státní nadace Deutsche Bundesstiftung Umwelt (Německá spolková nadace pro životní prostředí), která se věnuje primárně financování vědeckých projektů z oblasti životního prostředí, ale také výzkumu v oblasti kulturního dědictví.