Český esperantský svaz má  stálou expozici ve svitavském  Ottendorferově domě. „Každý rok část obměňujeme. Letošní tematická část se jmenuje 125 let esperanta. V roce 1887 vyšla ve Varšavě první učebnice tohoto jazyka, proto jsme prostor věnovali tomu, jak se esperanto vyvíjelo u nás, ale i ve světě v globálních souvislostech," vysvětlila Pavla Dvořáková z výboru Českého esperantského svazu.

Lidé také mají možnost nahlédnout do osudů esperantistů. „Zpřístupnili jsme z našeho archivu některé vzácné dokumenty, od vzniku esperanta do konce první světové války. Je to unikátní možnost, protože tyto publikace a časopisy nejsou nikde k dostání. Jsou velice cenné," uvedla kurátorka. Mezi vystavenými unikáty nechybí například první učebnice esperanta zakladatele Ludvíka Lazara Zamenhofa, ani sbírka prvního esperantského časopisu, který začal vycházet v roce 1889. Podle Pavly Dvořákové návštěvníci muzea mohou nahlédnout rovněž do odborného časopisu z roku 1909, periodik, která vycházela v České republice, jako jsou Progesso, Esperanto.

Historie

K nahlédnutí jsou připravené rovněž dokumenty o tom, jak se hnutí vyvíjelo. „Zajímavé je první album o Písku z roku 1911 s dobovými fotografiemi pamětihodností či ukázka těsnopisu k esperantu. V albu německých zajateckých táborů z první světové války jsou unikátní fotografie, které mapují, jak to v táborech vypadalo a co tam lidé dělali. Za války se esperanto v některých táborech učilo ve spolupráci s červeným křížem jako znamení naděje, že už bude mír, že si lidé budou rozumět a nebudou po sobě střílet," řekla Pavla Dvořáková. Publikace shromažďují informace o pronásledování esperantistů hlavně v totalitních režimech, za bolševismu a komunismu.

Esperantisté získali cenné dokumenty z více zdrojů. „Částečně se jedná o klubové knihovny a pozůstalosti některých významných esperantistů. Některé dokumenty jsme dostali darem ze zahraničí. Spolupracujeme také s institucemi a materiály si vzájemně vyměňujeme," uvedla  kurátorka. Řadu sbírek má esperanstký svaz ve virtuální podobě. Některé materiály si lidé mohou stáhnout na záznamové zařízení a doma si je v klidu prostudovat.

Jak potvrdili esperantisté, jejich jazyk není na učení těžký, je vhodný i pro samouky. „Dá se naučit šestkrát rychleji než jiné jazyky. Pokud člověk umí angličtinu, němčinu nebo francouzštinu, pak to jde poměrně snadno. Esperanto má jednoduchou gramatiku, perfektní systém tvorby slov a pravidelnou mluvnici," vysvětlila Pavla Dvořáková.  Ze všeho nejlepší je podle esperantistů výsledný efekt. „Je úžasné, když se pak potkáte s Číňanem nebo Brazilcem a popovídáte si s nimi," dodala Pavla Dvořáková.

Významní esperantisté

Radovan Lukavský, český herec
Jules Verne, franc. spisovatel Robert F. Kennedy, bratr amerického prezidenta
Mahátma Gándhí, politický a duchovní vůdce Indie
Jan Pavel II., papež
Bertalan Farkas, první maďarský kosmonaut
Romain Rolland, fr. spisovatel
Rudolf Diesel, němec. vynálezce
Lev N. Tolstoj, ruský spisovatel
a řada dalších