Plánuje, že zůstane další rok. Od loňského léta v Poličce vyučuje angličtinu a pracuje s mládeží v místním evangelickém kostele. „Učím téměř všechny, od nejmenších dětí, které chodí do první třídy, po dospělé. Děti potřebují zábavu a tak se jim snažím angličtinu zpříjemnit. S dospělými většinou konverzujeme,“ říká mladá Američanka, která v Poličce působí jako dobrovolnice. „Fungovat zde můžu díky přátelům a penězům, které přicházejí z Ameriky. Tam do kostela chodí mnohem víc lidí a hlavně mladých. Považuje se to tam za normální věc. Kromě klasických mší funguje kostel jako místo, kde se lidé scházejí a dělají to, co je baví.“

V Poličce se Kati snaží o něco podobného: „Organizujeme různé programy pro děti a dvakrát měsíčně promítáme filmy, které se do českých kin nedostanou. Chtěli bychom oslovit ty, co mají o takové věci zájem a ukázat jim, že kostel nemusí být jen o mších,“ dodává Kati. Zvyknout si na život v malém českém městě pro Američanku nebyl problémem. Dnes lámanou češtinou zvládá základní fráze a běžné každodenní aktivity jako nakupování bez obtíží. Některé věci ji ale překvapili. „Lidé jsou tu na první kontakt hodně uzavření. Chvíli tu trvá k někomu proniknout, ale potom je to kamarádství, na které se dá spolehnout,“ dodává Kati.