Po Jizerkách a Jeseníkách jsou tentokrát na řadě Krkonoše. Ve dnech 15. až 19. září byl na řadě první turnus se šestačtyřiceti účastníky s ubytováním na hotelu v Dolních Mísečkách. Nevíme, jak to hlavní organizátor Radek Borek dělá, ale většinou všem vyjde krásné počasí. To bylo v minulém týdnu přímo parádní, bez deště a za přijatelné teploty pro pěší túry.

Za pět dnů navštívili účastníci většinu hlavních Krkonošských center – Benecko s rozhlednou Žalý, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Janské Lázně, či samotnou Sněžku. Přiznejme, že v tomto případě se dostali až nahoru novou lanovkou.

Stěžejním dnem byl čtvrtek, kdy vyjeli na Zlaté návrší k mohyle Hanče a Vrbaty. Každý podle svých sil a věku pak absolvoval pěšky alespoň část trasy památného lyžařského závodu z 24.března 1913. Tady je třeba říci, že fyzická kondice dnešních účastníků zájezdu, jejichž věkový průměr se vyšplhal dost vysoko nad sedmdesátku, byla obdivuhodná.

V tomto týdnu se koná na stejném místě druhý turnus s dalšími pětačtyřiceti účastníky. Opět vše vede znalec hor neúnavný Radek Borek, jemuž patří velký dík. Jak se zdá, nebudou povětrnostní podmínky tak stoprocentní jako v minulém týdnu, ale s tím se musí v našich nejvyšších horách počítat. Ne tedy tak jako s náhlou změnou počasí zřejmě nepočítali před sto jedna a půl rokem aktéři tragického závodu na 50 kilometrů okolo Labské boudy. Ostatně příběh Hanče a Vrbaty a jejich chlapského přátelství bez nadsázky na hranici života by si i po tolika letech zasloužil větší publicity.

ZDENĚK VANDAS