Přemnožilo se a myslivci musí jeho výskyt regulovat odstřelem

Dvě stovky za každé odstřelené sele nebo mladý kus prasete divokého dostávají na rozdíl od Pardubického kraje myslivci v Královéhradeckém kraji.
Přestože kraj na odměnách vyplatil od roku 2003 už více než tři miliony korun, stav černé zvěře zůstává vysoký. O přemnožení se nemluví pouze v souvislosti s východními Čechami. Problém se týká celé Evropy.

Divoká prasata nechodí jen do příslovečného „žita“. Páchají nemalou škodu na všech zemědělských plodinách, zejména jsou-li pěstovány ve velkém.

Jsou dobří chodci

Za šest let, kdy se v KHK tak zvané „zástřelné“ vyplácí, si myslivci nechali zaplatit za 15 500 odlovených kusů. „Ve skutečnosti jich ale bylo přes 28 tisíc. Myslivci nenárokují proplacení každého střeleného prasete,“ uvádí Karel Solnička z odboru životního prostředí a zemědělství KHK.

V Pardubickém kraji se naproti tomu „zástřelné“ neplatí. „Jsme názoru, že zástřelné není správná cesta,“ vysvětluje Josef Hejduk, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství PK. „Jestliže černá zvěř způsobí škodu na majetku, postižený se může domáhat náhrady na uživateli honitby. Je proto věcí samotných mysliveckých sdružení, jak budou k odstřelu své členy motivovat.“

Odměnou bývá nejčastěji zvěřina. „Ve většině honiteb si střelec může nechat každý druhý kus nebo sele do třiceti kilogramů,“ vysvětluje praktiky Jiří Ročňák z chrudimského odboru životního prostředí. „Jsem sám aktivní myslivec, hospodář, tak vím, že se tak děje ve většině sdružení, říká Ročňák.“
Střelit divočáka není otázka jednoho večera. „To si myslíte, že jdete najisto, a prase nepřijde,“ říká myslivec Vladimír Paulus.

V Královéhradeckém kraji si střelec zvěřinu neponechá. „Záleží na mysliveckém sdružení, jak se zvěřinou naloží. Většinou ji prodají. Pro myslivce to je jediný zdroj příjmů. Financují z něj například zimní přikrmování zvěře,“ vysvětluje Karel Solnička z Královéhradeckého kraje.

Zjistit přesný stav divočáků přitom nelze. „Za noc jsou schopni ujít až padesát kilometrů,“ říká Solnička. „Přes léto jsou schovaní v řepce nebo vysoké kukuřici. Nelze je spočítat. Stav se dá odhadnout až podle výsledků odstřelu.“
Statistiku myslivci zpracovávají vždy k 31. březnu.

Prase divoké je všežravec a podle odborníků je to největší potravinový konkurent člověka. Člověk ho zbavil i přirozených predátorů. Vlci ani medvědi už lidem v „české kotlině“ s udržováním přijatelného stavu divokých prasat nepomůžou.
„Čas od času na ně přicházejí choroby, třeba prasečí mor. Příroda si ovšem s nemocemi dokáže poradit a do dvou let po nákaze bývá počet divočáků stejný.

„Genocida“ nehrozí

Na zimu se černá zvěř stahuje do lesů. „Jestliže zemědělci vidí v prasatech obávané škůdce, lesáci je naopak berou jako vítané pomocníky. Zlikvidují larvy škůdců, nakypří půdu pro zalesňování,“ neupírá Karel Solnička prasatům zásluhy na „tvorbě“ krajiny.

Prasat je tolik, že nemusejí být obavy z jejich vyhubení. A i kdyby jich v Čechách na jednom místě ubylo, za krátkou dobu se jejich stav vyrovná migrací z jiných částí Evropy.

„V Německu už mají v důsledku přemnožených prasat problém s pronajímáním honiteb. A v samotném Berlínu se ročně odloví na pět tisíc kusů,“ seznamuje Solnička se situací v „prasečí“ populaci.

„Dostat se na úplnou nulu se podařilo v Čechách jen za Marie Terezie. Přestože tehdy mohl odlovit divočáka každý, i tak to trvalo patnáct let.“

Pravidla poskytování „zástřelného“

Odlov selete a lončáka prasete divokého v honitbách na území KHK mimo obor:
• Žadatelem je držitel a v případě jejího pronájmu nájemce honitby, který vede přehled o odlovu
• Žadatel vypočte požadovanou výši příspěvku podle lovců tak, že násobí počet selat a lončáků částkou 200 korun za kus
• Žádost se podává prostřednictvím obcí s rozšířenou působností nebo Správy KRNAP na Královéhradecký kraj vždy ve stanovených termínech
• Příspěvky jsou vypláceny do vyčerpání finančního limitu pro rok 2009 a není na ně právní nárok.
• Při zjištění, že byly uvedeny nepravdivé údaje, musí být příslušná částka vrácena Královéhradeckému kraji.
• Všechny kusy černé zvěře musí být ze zákona předloženy na vyšetření na příslušnou státní veterinární správu
• Nejbližší termín podání žádosti o finanční příspěvek:
- do 12. 10. 2009 (za odlov provedený v období 1. 7. 2009 až 30. 9. 2009) - do 25. 11. 2009 (za odlov provedený v období 1. 10. 2009 až 15. 11. 2009)
• Krajský úřad Královéhradeckého kraje provede úhradu tzv. zástřelného bezhotovostním
převodem na účet uživatele honitby, ve které lovci selata a lončáky slovili.
• Uživatel honitby předá zástřelné příslušnému lovci.
• Zástřelné přísluší lovci, který v daném období ulovil sele a lončáka prasete divokého na území KHK v honitbách mimo obor
(Z dokumentu KHK)
$(function() { $('.galerie_lightbox a').lightBox({ imageBtnClose: 'https://g.denik.cz/grafika/1/2/images/lightbox-btn-close.gif' }); });