Vzácná květena

Zatímco většina lidí si užila prodloužený víkend odpočinkem a koupáním, jiní vyrazili na Damašek. Právě zde se totiž nachází území s chráněnými rostlinami. „V okolí z původní přírody mnoho nezůstalo, jen malé ostrovy se vzácnou květenou. Rostou tady všechny druhy vstavačů, vachta trojlistá a rosnatka okrouhlolistá. Ta je vlastně symbolem Žďárských vrchů," vysvětlil Petr Jílek, poličský ochránce přírody. Ti, co přišli, mají zájem, aby se rašeliniště na Damašku zachovalo. „Jezdím pomáhat díky známým asi deset let. Tato práce má význam," podotkla dobrovolnice Martina z Poličky.

Sekáči použili křovinořezy. Jen ta místa, kde jsou rosnatky, vachty a vstavačů nejvíce, posekali klasickou kosou. „Osekáváme trávu opatrně po povrchu, abychom porosty nepoškodili. Za ta léta, co se o tyto louky staráme, je vidět, že se rosnatka i ostatní druhy rozšířily," uvedl Leoš Kučera ze Svitav. Kdyby se louky odvodnily a bažiny vysušily, tak by všechny rostliny z této oblasti vymizely. „Tento přírodní biotop by už nešel žádným způsobem obnovit," řekl Leoš Kučera.

Dobrovolníci všechnu posekanou trávu z bažiny vyhrabávali a odnášeli na vidlích. Na sušších místech ji nakládali na připravené vozy. Nikomu nevadilo, že se jim mokřiny pod nohama propadávají. „S technikou by to nešlo," řekl Jan Staněk z Poličky. Kromě lidí z okolí letos přiložili ruku k dílu také mladí fotbalisté z Keni a dobrovolnice z Malajsie.

Na loukách žijí také vzácné druhy živočichů, plazi, žáby. „Daří se tu skokanu krátkonohému i různým druhům ještěrek," upřesnila Martina Vopařilová, předsedkyně poličského svazu ochránců přírody. S rostlinami vytváří živočichové ojedinělé společenství. „Pokud bychom močály neposekali, pak by tato místa zarostla a vzácné druhy by vyhynuly. Všude kolem už je kulturní krajina přeměněná člověkem," doplnil Petr Jílek.

Pro vzácného motýla ponechali sekáči několik ploch s neposekanou trávou. „Samička modráska bahenního klade do květních hlávek krvavce totenu vajíčka. Z rostliny larvy vypadnou na zem. Dalšími hostiteli jsou mravenci. Dělnice je odnesou do mraveniště a starají se o ně," vysvětlil Petr Jílek.

Sekání i za deště
Trávy na Damašku sekají ochránci přírody s dobrovolníky pravidelně každý rok ve stejnou dobu a za každého počasí. Před patnácti lety jim práci zkomplikovala povodeň. „Během hodiny se potok rozvodnil přes mokřiny. V té době jsme ještě neměli hájenku, ale byli jsme jen kousek od vody ve stanech. Voda všechno zaplavila, i sporák, na kterém jsme vařili," vzpomínala Martina Vopařilová. Práce se tehdy o týden protáhly.