Někdo náhodou sáhne po čtení na toaletě a začte se tak, že poprosí svého hostitele, aby mu časopis či knihu půjčil domů. Já jsem podobnou zkušenost učinil ve zpovědnici. Než se ale dostanu ke svému objevu, chtěl bych se zeptat, jestli sledujete nekonečné televizní seriály? Televizi nemám, ale slyšel jsem z doslechu o velikých emočních vlnách mezi českým národem, pokud ten či onen hrdina má zmizet ze scény. Na internetu zachytím titulek s pozváním k rozboru situace: Ten je s tím a onen už není s ní, ale je s tamtou. A nyní onen rozhovor zveřejněný v časopise Effatha s Pavlínou Pastyříkovou. Je to žena zkoušená životem, vdaná, porodila dceru Natálku: „Jaký film tě poslední dobou oslovil? Několik let jsem sledovala seriál VKV a neunikl mi ani jediný díl. Po narození dcery jsem se už nedívala ani jednou. A teď už sleduji jenom jeden seriál a ten se jmenuje NATÁLIE. Doufám, že z něho mi do konce života žádný díl neunikne.“ Protože prý tyto seriály přes prázdniny neběží, mohli se rozhlédnout po těch, kteří nás obklopují. Mohli bychom přenést svou pozornost od fiktivních postav na ty skutečné, vybrat jednoho člověka a doprovázet ho svou pozorností, svým zájmem. Kéž nám neunikne jediný díl, který je tak krásně dobrodružný.

Petr Šabaka, vojenský kaplan z Moravské Třebové