Do továrny v Brněnci se „vrátí“ Oskar Schindler i výroba textilu a nábytku

Poprvé sem přijel jako malý kluk v roce 1973 se svým otcem. „Pak jsem se vrátil v roce 1989 se skupinou novinářů. Továrna už byla ruina a věděl, jsem, že se tady bude muset začít od nuly. Až budu starý, stanu se tady průvodcem,“ řekl Daniel Löw-Beer.

Schindlerova archa v Brněnci znovu ožije. Nejen muzeem. Rozjede se i textilka

S restitucí neuspěl, a tak před pěti lety areál někdejší textilní továrny odkoupil. Budovy vložil do majetku nadace, která vznikla ve spolupráci s místními lidmi a starosty okolních obcí.

„Začali jsme s nutnými opravami a také s přípravou muzea. Nyní jsme dostali grant od Evropské unie a budujeme muzeum. Jeho první část by měla být do dvou let vybudována a otevřena v roce 2025. Součástí projektu je spolupráce se školami z pěti zemí Evropy, kromě Čech také z Německa, Rakouska nebo Polska. Spolupracovat budeme také se školami ze Svitav a Brněnce,“ přiblížil plány Löw-Beer. Nechce, aby v Brněnci vzniklo nudné muzeum, ale naopak chystá živé a interaktivní expozice.

Lidé se však do areálu Schindlerovy továrny podívají už v červnu, kdy se tady otevře improvizované kino. „V sobotu 25. června postavíme v Brněnci kino a promítneme Schindlerův seznam u příležitosti výročí třiceti let od jeho premiéry. Existuje 110 tisíc hodin příběhů nahraných od přeživších z továrny. Chceme se pokusit svědectví přinést zpět do toho místa, je to důležité nejen pro novou knihu Thomase Keneallyho (autor knihy Schindlerův seznam, pozn. red.), ale i pro naše potomky,“ dodal Löw-Beer.

Skleněný pavilon v Brněnci připomene kontroverzního Oskara Schindlera

Příběh rodiny je pro něho velmi důležitý a chce, aby údolí, odkud pochází, znovu ožilo. „Pro budoucí generace je ten příběh důležitý. Je to o tom, kdo byl Oskar Schindler, a také o tom, jak se postavit násilí, diskriminaci. Místo bylo důležité pro naši rodinu, ale vypráví i jedinečný příběh o přežití,“ vysvětlil Löw-Beer.

Sbírka na obnovu Schindlerovy archy

Záchrana areálu, která začala už v roce 2020, bude stát miliony. Daniel Löw-Beer požádal o dotace ministerstvo kultury, shání peníze z Evropské unie. Ideálně chce nechat co největší část areálu v původním stavu. Nadační fond Archa - rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera vyhlásil na obnovu Schindlerovy archy v Brněnci sbírku. Potřebují 70 tisíc euro, z toho asi 50 tisíc půjde na záchranu budov a dalších 20 tisíc na jejich vyklizení a přípravu první výstavy. Do továrny však chce kromě muzea umístit i textilní výrobu, kterou tu provozovali jeho předci.

„Začínáme vyrábět poprvé od roku 1938 vlněné výrobky, jako se tam dělaly v minulosti. Chceme vyrábět i nábytek ve spolupráci s místní komunitou,“ podotkl majitel továrny.

Autor Schindlerova seznamu píše další knihu. Zaměří se na Oskarovu ženu

Na návrzích nábytku spolupracuje s firmou z nedaleké Vítějevsi. „S Danielem Löw-Beerem spolupracujeme na vývoji a výrobě židlí, které jsou spojené s rodinnou tradicí výroby textilu z vlny a dřeva. Velmi si vážím spolupráce, která obnovuje místní partnerství s rodinou Löw-Beer, a doufám, že se tato spolupráce bude nadále prohlubovat,“ potvrdil Petr Havlíček, majitel truhlářství ve Vítějevsi.

Proměna staré továrny

O proměně staré textilní továrny v Brněnci se mluví roky. V minulosti se objevilo několik velkolepých pokusů o její záchranu, ale všechny zkrachovaly. Místní lidé jsou rádi, že zdevastované budovy konečně přestanou hyzdit obec.

„Aktivitu Daniela Löw-Beera jednoznačně vítáme a v rámci našich možností ho maximálně podporujeme. Naše představa je jasná, jednak aby tady vznikl památník, kde se budou připomínat dějiny, které se tady odehrály. A na druhé straně bychom si přáli, aby ten obrovský areál bývalé továrny Vitka byl plně využit, což památník asi není schopen zaplnit. Mohly by tu vzniknout další buď samostatné, nebo související projekty, které dají lidem práci a region oživí, jako to bylo před rokem 1989,“ sdělil starosta Brněnce Blahoslav Kašpar.

Schindler byl děvkař, zrádce i šampion lidství, tvrdí autor Schindlerova seznamu

Už před sedmi lety Pardubický kraj pomáhal v Brněnci s likvidací nebezpečného odpadu, který tu zůstal po textilní výrobě. Ve starých halách nechali majitelé na třicet tun jedů, barviv a kyselin. Kraj v roce 2016 získal na odstranění odpadu mimořádnou státní dotaci jeden milion korun.

„V minulosti jsme v areálu iniciovali dotační titul státu na odstranění starých ekologických zátěží, což byl nezbytný předpoklad pro další rozvoj lokality. Nyní nový majitel areálu Daniel Löw-Beer připravil projekt, který kromě muzejní expozice obsahuje také kulturní centrum, coworkingové aktivity, drobnou textilní výrobu, ale také bytovou výstavbu s řadou návazných služeb zaměřených na starší populaci,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Z původní budovy továrny, kde dělníci spali, má vzniknout Schindlerova archa, kde by se promítal film Schindlerův seznam režiséra Stevena Spielberga a další dokumenty nebo rozhovory s přímými účastníky.

Další prostor by byl věnován rodině Löw-Beer, které továrna před válkou patřila a před časem ji znovu získala, a také muzeu židovské historie v Československu. V areálu stojí také takzvaná budova Němců, kde sídlili němečtí vojáci, a objekt, kde měl Schindler kancelář. Část areálu by mohla být upravena na park.

A i když lidé na Svitavsku vítají vznik unikátního muzea, které připomene příběh továrny v Brněnci, osobu Oskara Schindlera dodnes vnímají jako kontroverzní. „Oskar Schindler je jednoznačně rozporuplná osobnost. A to je prostor, ve kterém se pohybují umělci, jako je spisovatel Thomas Keneally, a také by se tomu měli věnovat historici. Ti najdou bílé a černé stránky. Ale rozhodně by do toho neměla vstupovat ideologie,“ uzavřel Kašpar.

Továrna v Brněnci byla založena jako papírna, poté sloužila jako přádelna vlny, ze které tehdejší majitel Izák Löw-Beer postupně vybudoval významnou textilku. Za druhé světové války byla změněna na muniční továrnu a Brněnec se stal pobočným táborem koncentračního tábora Groß-Rosen. Do továrny přesunul německý podnikatel Oskar Schindler asi 1200 dělníků ze své smaltovny v Polsku, čímž jim zachránil život. Závod na výrobu textilu v Brněnci provozovala po roce 1989 společnost Vitka. Když se dostala v roce 2004 do insolvence, koupila ji firma Bustrex a přejmenovala na Vitka Textiles. V roce 2011 skončila v konkurzu, výroba byla zastavena a od té doby je areál opuštěný. Svitavského rodáka Oskara Schindlera mnozí vnímají jako kontroverzní postavu, nikoli jen jako hrdinu a zachránce Židů. Byl také členem nacistické strany a německé vojenské rozvědky.

Po nacistickém přepadení Polska získal Schindler v Krakově bývalou židovskou smaltovnu a protože to bylo levnější, najal do ní Židy z krakovského ghetta. Avšak ghetto bylo zlikvidováno a jeho obyvatelé byli buď pobiti, nebo deportováni do koncentračního tábora v Plaszowě. Když bylo rozhodnuto, že všichni vězni budou převezeni do Osvětimi, pomocí úplatků a kontaktů dosáhl Schindler toho, že nejen své zaměstnance, ale i jejich rodiny převezl do svého dalšího podniku, muniční továrny v Brněnci na Moravě. Před smrtí tak zachránil na 1200 polských Židů. Po válce neúspěšně podnikal a stal se nositelem mnoha ocenění. Zemřel v Německu, pohřben je v Izraeli.