Čí to byl nápad napsat operu věnovanou Emílii Schindlerové?
Můj. V čase, kdy všechny fascinoval Oskar Schindler, mě dojal příběh nenápadné ženy, kterou přezdívali Anděl ze Zablocie, jež žila po celý život ve stínu svého muže. Současně ale skutečně nezištně, z lásky k lidem a také vzhledem k silné křesťanské víře, pomáhala těm nejubožejším z ubohých. Známý transport vězňů z Golešova sice ve Svitavách vyreklamoval Oskar, ale Emilie šla a osobně vyprošťovala z vagónů vězně, kteří byli na jedné hromadě zamrzlí ve výkalech a moči. Osobně pak vysílené vězně ošetřovala v lazaretu v Brněnci, osobně jim vařila polévky, sháněla po celém okrese léky. Nikdy za to nedostala ani haléř. Spíš naopak. Oskar se jí „odměňoval" svými zálety.

Máte pocit že byl Oskar Schindler darebák?
Ne, to rozhodně ne. Také on pomáhal, riskoval život pro své židovské přátele. A nejen to, pomáhal i polskému odboji. Existuje několik svědectví, že zachránil z rukou gestapa i polské odbojáře. Ano, jeho problém byl, že hodně pil a měl rád ženy.

„Do Svitav se určitě vrátím,“ říká Thomas Morse.

Práce na opeře vás donutila aby jste se vypravil na místo činu do Svitav a Brněnce…
Samozřejmě tomu nešlo odolat. Psát hudbu a popisovat atmosféru koncentračního tábora přece nejde z Hollywoodu. Ve Svitavách jsem nocoval v hotelu Slavia, kde kdysi Oskara Schin-dlera zatkla československá policie za špionáž. Kulisy pro scény z tábora jsme vyrobili přesně podle skutečných budov v brněneckém koncentráku.

Při některých scénách z vaší hudby běhal mráz po těle. Děsivou hrůzu koncentračního tábora jste vystihl geniálně. Zaujalo vás ještě něco ve Svitavách?
Hezký holky a skvělý pivo. Vlastně toho Oskara chápu. Někdy prostě nejde odolat.

Vrátíte se někdy do Svitav, na pivo nebo za holkama?
Určitě, 28. dubna má Oskar Schindler narozeniny, tak bychom to mohli ve Svitavách oslavit.