Pro křesťany je Velký pátek nejtišším dnem v roce, měl by být dnem pozastavení, rozjímání a vytržení z běžného chodu světa, práce i zvyků. Smutek, pokání a půst věřících pro památku Krista vyjadřují lidové přívlastky Bolestný či Tichý pátek. V některých zemích platí zákaz pořádání tanečních slavností a sportovních akcí.

Řadu zvyků pojí s Velkým pátkem lidová tradice. Lidé se v tento den třeba omývali vodou nebo rosou, aby byli chráněni před nemocemi. Nemělo by se prát prádlo a hýbat zemí, tedy pracovat na poli nebo v sadu. Někteří věřili, že země vydává své poklady nebo že vodníci vycházejí na souš. Řada pověr byla také spojena s vírou v čarodějnice a s hledáním ochrany před uhranutím.

Marie Čiháková z Blatnice pod Svatým Antonínkem zdobí velikonoční kraslice desítky let.
FOTOGALERIE: Velikonoční tradice se snaží udržet hlavně lidé na vesnicích

V křesťanství je Velký pátek prvním dnem Velikonočního třídení. Předchází mu Zelený čtvrtek, kdy se připomíná poslední večeře, a následuje Bílá sobota, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.

Třídení v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.

Ozdobte si vajíčka ubrouskovou technikou