Do dnešní doby se zachovala z celého areálu pouze jediná dřevěná budova, v níž dříve bývaly umývárny pro několik stovek dělníků. Za pár týdnů zřejmě zanikne i poslední doklad trnáveckého tábora. Objekt chátrá a majitelé se rozhodli, že ho zlikvidují.

Po stopách nikdy nepostavené dálnice a táborů se vydal jako jeden z několika Čechů Tomáš Janda z Lázní Bohdaneč. Pravidelně přijíždí do svitavského okresu a s pamětníky pátrá po dokumentech, které se vztahují k úseku na Moravskotřebovsku a Jevíčsku. Dokončuje knihu o Hitlerově dálnici, která měla vést od Moravské Třebové k Černé Hoře. „Ve svitavském okrese spolupracuji s jevíčským kronikářem Františkem Plechem. Od něho jsem získal asi dvacet dobových fotografií. Jinak v muzeu v Moravské Třebové existují perspektivní pohledy plánované dálnice. Dosud žije několik pamětníků, kteří si pamatují techniku Němců,“ říká Tomáš Janda.


Podle něho byl projekt Němců unikátní. „Trnávka přišla nejen o monumentální osmiobloukový most. Němci si totiž promítali dálnici do krajiny. Chtěli, aby byla technicky pěkná,“ tvrdí Tomáš Janda.


Tábor v Městečku Trnávce opustili dělníci v roce 1942 a poté sloužil jako školící středisko pro poddůstojníky Wehrmachtu. Po druhé světové válce se stal rekreačním areálem.